Z toho mrazí: Testy na koronavirus umějí vyrobit libovolně vysoký počet nakažených. 100 % covid pozitivních? Žádný problém! Pandemie, která není, tak může trvat i desítky let
S testy na měření koronaviru lze snadno manipulovat. Není problém například získat všech 100 procent měřených jako covid – pozitivních. Jak je to možné? Je to apokalypsa, nebo sprostý podvod?
Alfou a omegou každé pandemie jsou nakažení a ti, kteří nakažlivé nemoci podlehnou. Na začátku pandemie nového koronaviru to vypadalo jako v některém z mnoha hollywoodských filmů o strašlivé nákaze, která vyvolala apokalypsu a konec lidské rasy.
Nový virus? Kdepak – nový test!
Viděli jsme italské nemocnice plné nemocných pacientů, kde to personál absolutně nezvládá a italský zdravotnický systém je na pokraji kolapsu. Později se ukázalo, že pacienti nebyli nemocní na covid, videa pocházela jen ze dvou nemocnic (Bergamo, Miláno) a italské zdravotnictví je ve stavu kolapsu každý rok.
Ještě předtím jsem viděli videa z čínského města Wuhan, jak lidé padají na ulici jako mouchy a pak k nim přibíhají záchranáři ve skafandrech. Nemoc nikdy neměla takový průběh a panuje vážné podezření, že videa byla hoax, podvrh pro vyvolání paniky.
Viděli jsme také hrobníky na ostrově Hart u New Yorku, jak pohřbívají prázdné rakve, aby vyvolaly dojem strašlivé epidemie. Ta se ovšem nekonala.
Epidemie bez obětí
Dnes se již celá “pandemie” netočí okolo mrtvých či nemocných, ale jen kolem “nových případů nákazy”. Počet zemřelých “s koronavirem” je tak malý, že ho lze označit jako zcela okrajový až mizivý – například ve srovnání s počtem “zemřeli s chřipkou”.
“Nové případy nákazy” tedy “počty nakažených” se odvíjejí od PCR testů. Tedy – ne od počtu obětí. V tom tkví jádro iluze.
Níže si ukážeme, že způsob vyhodnocování PCR testů je takový, že lze na covid-pozitovního označit naprosto kohokoli. PCR testy jsou především zbraň sloužící uchovávání iluze, že tu je nějaká nemoc.
Zde je třeba si položit otázky:
– Jsou PCR testy vůbec spolehlivé?
– A co vlastně testují, když většina lidí o své “smrtelné nemoci” ani neví?
Mnozí lidé si již dělají legraci, že “koronavirus je tak nebezpečný, že se musíte dát otestovat, abyste zjistili, že ho máte.”
Pojďme se proto podívat na tento PCR test trochu blíže.
Jak funguje RT-PCR test na COVID-19
Většina lidí si o PCR testech představuje, že zjišťuje přítomnost celého genomu viru SARS-CoV-2 a tedy že jsou velmi přesné. Nic však není dál od pravdy.
Nový koronavirus obsahuje asi 30 tisíc bází RNA. Báze DNA / RNA se označují písmenky a mohou být následující: C (cytozín), T (thymin), G (guanin), A (adenin), U (uracil)…
PCR testy na koronavirus testují jen asi 200 až 300 těchto bází, ne všech 30 tisíc bází celého genomu viru. A i těch 200 až 300 bází nepředstavuje jeden ucelený řetězec, ale několik kratších kousků.
Provedení a vyhodnocení PCR testu pak probíhá následovně:
Na odběrných místech odeberou člověku z úst a nosu vzorky. Ty pošlou do laboratoře. Tam pomocí enzymů a dalších metod namnoží geny v odebraném vzorku, neboť jeden genový řetězec z jednoho nebo dvou virů by neměli zachytit.
Namnožení se provádí v cyklech a každý cyklus množství genů zdvojnásobí.
Takže, pokud se ve vzorku nachází například genom z jednoho viru a test je nastaven na 30 opakování množení (amplifikace), tak u jednotlivých cyklech množství hledaného genomu bude růst následovně: 1, 2, 4, 8, 16, 32, …. 1 073 741 824…
Miliarda virů jen to hvízdne
Na konci se tedy ve vzorku již nebude nacházet genom z jednoho viru, ale jako kdyby tam bylo něco přes jednu miliardu virů. No a to je již počet, který lze zachytit a vyhodnotit jako “pozitivní test na koronavirus”.
Na první pohled by se to mohlo zdát jako ideální test, jenže není. Během množení genů se totiž vyskytují chyby a čím více cyklů provedete, tím více chyb se tam nakupí.
Při určitém množství opakování by tam už těch chyb bylo tolik, že každý vzorek by vyšla pozitivní, i když ve skutečnosti se tam žádný virus nenachází. Říká se tomu také “falešně pozitivní případy”.
Stačí změnit parametr a nakažení jsou všichni
Počet opakování se nazývá číslo “Cq”. Takže jednoduchou změnou tohoto parametru je možné určovat, kolik testů vyjde pozitivních (tedy falešně pozitivních). Čím vyšší počet opakování, tím vyšší chybovost.
Teoreticky by to mohli nastavit tak, že každý test vyjde pozitivní. Neříkáme, že to dělají, ale kdyby chtěli, ta možnost tady je. V podstatě každý člověk může mít výsledek takového testu pozitivní, pokud si to bude přát ten, kdo vypracovává test.
Hlavní problém je však v tom, co vlastně testují
Na začátku pandemie čínští zdravotníci odebrali vzorky několika nemocných lidí ve městě Wuhan a z jejich plicní tkáně se pokusili izolovat virus.
Správný postup je takový, že virus musí nejprve purifikovat a izolovat. Následně z takového viru očištěného od všech nečistot (bakterie, jiné viry, lidské DNA a podobně) měli určit RNA nového koronaviru a podle toho pak nastavit PCR test.
To se však nikdy nestalo.
Šok: Virus nikdy nebyl izolován a tedy není s čím srovnávat
Virus nikdy nebyl izolován. Místo toho na stanovení genomu SARS-CoV-2 použili různé zkratky. Nebudeme zde zabývat tím, proč to udělali, soustřeďme se jen na mechanismus.
V každém případě platí, že dodnes neexistuje standardní vědecký důkaz, který by naplňoval tzv. “čtyři Kochovy postuláty” pro izolaci původce infekční choroby COVID-19.
Nyní vám jistě přijde na mysl otázka, že proč tedy všem lidem nevycházejí testy pozitivně? Proč ne 100%, když se ty testy zaměřují i na lidské geny?
Jak snadné! Čím víc množíme, tím víc máme
Pamatujete na výše zmíněný počet opakování množení (Cq)? Pokud je počet opakování příliš nízký, tak všechny testy vycházejí negativní, neboť počet genových řetězců je tam menší, než umí zachytit mechanismus testu. Když je opakování naopak mnoho, tak všechny testy vycházejí (falešně) pozitivní.
Kdyby tam ten lidský gen nebyl a někdo by chtěl uměle zvyšovat počty “pozitivních případů”, musel by číslo Cq zvýšit nad určené rozmezí, například na Cq = 40. To by však bylo podezřelé.
Pokud tam však ten lidský gen zahrnou, tak testy začnou ukazovat “pozitivitu” i v normálním rozmezí těch Cq 20 až 35 opakování množení, což nevzbudí žádné podezření.
Už vidíte, jak se s těmi testy dá krásně manipulovat?
Otázka na závěr: Kdo je v pozadí manipulace?
Jsou PCR testy na koronavirus opravdu spolehlivé, nebo někdo v pozadí pomocí nich manipuluje čísla “nakažených”?
Z počtu nakažených se pak odvíjejí na celém světě pandemické omezení v podobě karantén, roušek, sociálního distance, dohledávání kontaktů, zavírání škol a obchodů a celé té hysterie.
Poznámka: V článku jsou obsaženy fakta a hypotézy. fakta.Názor ať si už každý z vás udělá sám.
Zdroj: Badatel.net, David Icke
