V otevřenou vzpouru přechází situace v Evropském parlamentu, jehož předseda zakázal poslancům mít na stolcích vlaječky státu, který zastupují. V čele vzpoury jsou poslanci Velké Británie, Itálie a Francie. Basu drží i někteří čeští. Německému vedení Nové Evropy se situace vymyká z ruky.
“Dodržuje předpisy a nařízení! Prezident zakázal vlajky, tak je odstraňte!” vyzývala přítomné Němka Katarina Barleyová (levicová SPD), která byla pověřena vedení schůze. Britští poslanci hlasitě protestovali proti zákazu vystoupení svého kolegy.
Tomu bylo zakázano promluvit, protože neodstranil vlajku Británie ze stolu. “Dám vám slovo, jen když poslechnete pana prezidenta a odstraníte vlajku ze stolu,” vyzvala ho předsedající Němka. Což britský poslanec odmítl, tak nedostal slovo. Britští poslanci začali hlasitě bučet, dupat a volat: “Nechte ho mluvit! Nechte ho mluvit!”
Fraška pod diktátem Německa
Jednání Evropského parlamentu začíná v posledních dnech připomínat absurdní divadelní hru. Poslední schůze začala se zpožděním, když více než 700 přítomných muselo čekat na předsedu Sassoliho, který se někde zdržel (měl jiné, důležitější jednání) a nechává se oslovovat “pan prezident”. Prvním bodem jednání bylo hlasování o svobodě slova na Burundi.
Předsedající opakovala, že je třeba odstranit vlajky, protože jsou to podle nového nařízení “reklamní předměty” a protože to nařídil “pan prezident”. To někteří poslanci odmítli, předsedající Barleyová ztratila zábrany a přešla do němčiny.
Mnozí si tak mohli připadat jako v Bundestagu. Slova se chopili někteří levicoví němečtí poslanci, kteří lámanou angličtinou upozornili své “neukázněné kolegy”, aby si dali vlajky pod stůl. “Na stole nesmíte mít ani vodu, natož bannery,” upozornila poslance aktivisticky německá europoslankyně.
Její kolega četl z mobilu wikipedii, podle které je státní vlajka reklamní předmět. Na to někteří poslanci reagovaly smíchem, ale byl to hořký smích. Wikipedie, která je v mnoha zemí pod kontrolou extremistů, se stává stále organičtěji nástrojem propagandy.
Vypjatá situace skočila dílčím vítězstvím poslanců vlasteneckých stran, kteří měli na stolech vlaječky. Předsedající jim sice nedala slovo, ale nechala pokračovat v jednání. A tak se mohlo hlasovat o svobodě slova na Burundi.
Skřípot ve stroji
Stále jasněji se ukazuje, že Evropská unie je německým projektem. Ten ovšem dostal odchodem Velké Británie těžkou ránu. Proto budou jakékoli projevy vlastenectví trestány. Pokud se veřejnost, tedy voliči, jednotlivých členských států nevzepřou, stanou se během několik let součástá Čtvrté říše, jak bývá kritiky označován německý projekt Evropské unie.
Prvním trestem na úrovni “neposlušných” poslanců je zákaz projevu. Na úrovni států je to hrozba snížení nebo zastavení dotací. Ty si však Německo (EU) stejně brzy vezme záhy zpátky formou ekologické daně.
