KOMENTÁŘ Milena Míčová. Když se spustila distanční výuka ve školách, téměř okamžitě přišla televize s projektem „učí telka“. Tento projekt běžel pro základní školy paralelně s distanční výukou. Hned mě jako učitele napadlo, že by to mohla být nebezpečná konkurence.
A jako by náhodou se také vyrojily různé řekněme zájmové skupiny, které nabízely webináře pro přípravu učitelů na online výuku. Že bychom měli tak pružné podnikavce, kteří se tak rychle chytili příležitosti?
Někteří učitelé se sami nadšeně vrhali do online vyučování, někteří k tomu byli nuceni. Jaksi se ten školní rok 2019/2020 doklopýtal do konce června a všichni byli rádi, že to skončilo.
Média se ale nevzdala krásného tématu digitalizace školství, a dokonce i o prázdninách toto téma zaměstnávalo mnoho odborníků i učitelů, těch nadšených učitelů pro digitalizaci.
Mohli jsme se dozvědět, že „digitalizace byla naplánována už v roce 2010, ovšem brzdili ji učitelé – dinosauři, kteří nejsou technicky zdatní a pořád trvali na výuce s knihou a tabulí.
A nyní, díky koronaviru, můžeme konečně zažít to blaho v podobě technologií, které jsou vsunuty mezi učitele a žáky! Mluvčí pevně doufali, že žáci budou na podzim vyžadovat tyto technologie ve své výuce.“
Parlament nám o prázdninách odhlasoval distanční výuku jako rovnocennou formu vyučování. Nebylo tedy otázkou jestli, ale kdy naši soudruzi ve vládě odstartují druhou vlnu distanční výuky ve školách. Učitelé se hned po prázdninách začali na tuto variantu připravovat.
Nastavovaly se programy, probíhalo školení a praktické zkoušky online výuky učitelů i žáků v hodinách IT. Sbíraly se kontakty na žáky i rodiče, kdyby byly technické problémy.
Druhá vlna byla spuštěna 5. 10., prý na 14 dní. Tentokrát mezi žáky nepanovalo takové nadšení jako na jaře, a žáci starších ročníků mi v pátek s určitou skepsí popřáli Krásné Vánoce a šťastný Nový rok.
Ve středu, 7.10., měl náš učitelský sbor první online poradu. Paní zástupkyně se rozplývala ve stylu „Malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“, když zdůraznila, že je to první online porada v historii naší školy.
Věřím tomu, že takový skok letos udělala, nebo udělá každá škola. Mladší kolegové si honili trika, jak oni už vedou online výuku, ačkoliv bylo před lockdownem stanoveno, že prvních čtrnáct dní bude výuka probíhat off-line.
Jako učitel cizích jazyků nesdílím vůbec nadšení učitelů pro online výuku. Učebnice anglického jazyka a doplňkové materiály, jako jsou časopisy Brigde a Gate, se netají plány globalistů.
Učebnice Maturita solutions intermediate například v článku na straně 45 hlásá: „Normální lidé možná nebudou existovat – každý bude mít v mozku počítačový čip.“ A v učebnici Maturita solutions elementary oznamuje titulek článku na straně 91: „Budou všichni učitelé roboti v budoucnu?“
Nyní se hraje o to, aby si děti zvykly na výuku přes počítače se svými učiteli. Čím více se budou učitelé snažit, tím více budou všichni spokojeni, vedení školy, ministerstvo, děti i rodiče.
Protože se u nás nyní vše děje podle matematického „per partes“, můžeme se dočkat toho, že další fází bude jeden tým učitelů, který bude vyučovat všechny děti v celé republice.
Dejme tomu, že tato skupina bude v počtu 500 kantorů, kteří zcela nahradí 130 tisíc učitelů. Vše bude naprosto dokonalé podle plánů elit na sdílení. Lidé budou sdílet bydlení, auta a zdroje, děti budou sdílet učitele.
Jen nám zde vznikne několikatisícová armáda učitelů bez práce. Doufejme tedy v nepodmíněný příjem, když se nyní tak nadšeně zasazujeme o vlastní nadbytečnost.
