Šířící se nenávistná rusofobie v pražské bublině nezadržitelně směřuje k přepisování dějin. Redakce Agumenty & Fakta proto schraňuje dobové nahrávky a fotografie, aby zůstala alespoň stopa.
Nejsme daleko době, kdy se dozvíme, že Prahu osvobodil Barack Obama, hodní Němci, nebo dokonce Antifa. Co zní dnes jako žert může být zítra realitou.
Na přepisování historie se nyní aktivně podílejí i mnozí ideologičtí historikové (Vojenský historický ústav). Takoví jsou v každé době.
Současnost připomíná svým ideologickým zápalem a nenávistí proti těm, co mají jiný názor, 50. léta minulého století. A bude hůř, protože se zdá, že je zlatá hřivna na dosah. Politické soudní procesy (jako např. ty související s genderovou aktivitou MeToo) již probíhají v USA a jinde a je jen otázkou času, kdy naplno dorazí do české kotliny.
Respektujeme fakt, že historii lze interpretovat z mnoha úhlů, které jsou proměnlivé a poplatné době, když odrážejí ideologii, která právě vládne.
Víme však, že “Kdo popírá historii, bude ji nucen znovu prožít.”
Situace připomíná útok jedovatých much, proto je třeba bojovat aspoň o základní, doložitelná fakta, na kterých bude možné, až se prach usadí, znovu vystavět důstojnou budoucnost.
Nyní obhajujeme axiom: “Prahu osvobodila Rudá armáda”.
Tento jasný a mnoha zdroji doložitelný fakt je zpochybňován a korodován lživými argumenty jako že “Praha se osvobodila sama”, “Prahu osvobodili Vlasovci”, “Padlí vojáci Rudé armády byli opilci a znásilňovali”, “maršál Koněv v Československu zorganizoval příjezd vojsk Varšavské smlouvy” atd.
Níže uvedené nahrávky a snímky nemají ambici “otevírat oči zaslepeným”. Jejich jedinou ambicí je přispět k zachování skutečné “paměti národa”.
Redakce Argumenty & Fakta odsuzuje příjezd tanků v roce 1968, ale odmítá vidět historii černobíle. Distancuje se od roku 1968 stejně, jako od současné ideologie. Nikoho nepovažujeme za nepřítele. Chceme se dívat na historii nezatíženě a vnímat ji v souvislostech.
Pro jistotu jsme stejné video nahráli také zde (Vimeo), protože youtube v poslední době rádo maže a bude hůř.
Maršál Koněv stručně
Ivan Stěpanovič Koněv (rusky Иван Степанович Конев; 28. prosince 1897 – 21. května 1973) byl legendární vojevůdce Rudé armády a jedna z nejvýznamnějších osobností II. světové války, dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu a držitel Řádu Vítězství.
V průběhu II. světové války velel vojskům Rudé armády na východní frontě a osvobodil od okupace nacisty velkou část východní Evropy. Ivan Koněv se také přímo podílel na dobytí Berlína a na osvobození Československa.
Dvakrát ženatý, tři děti.
Dcera Natalja je profesorkou Vojenské univerzity Ministerstva obrany Ruské federace. Ivan Koněv byl v soukromí asketický, ale měl smysl pro humor. Nepil alkohol. Věnoval se myslivosti a lovení ryb. Je pochován u Kremelské zdi v Moskvě.
Bitva o Koněva na wikipedii
Poznámka: Výše uvedený text byl převzat z české wikipedie. Tuto lidovou online encyklopedii jsme považovali za ne zcela bezchybný, ale užitečný zdroj s takřka dvěma miliony čtenářů denně. I zde se odehrává bitva o maršála Koněva: Slovo osvobození v hesle bylo dáno do úvozovek.
Ukázka z diskuze mezi wikipedisty po zásahu nenávistného přepisovače historie:
Odkaz na diskuzi wikipedie zde
Úpravy zde může dělat každý, nemusí být přihlášen, a to po kliknutí na tlačítko editace v liště nad nadpisem.