Eriko Kobajaši se pokusila zabít čtyřikrát. Poprvé jí bylo 22 let a měla práci, která nestačila na pokrytí jejích poplatků za nájem a potraviny v Tokiu. Nyní je jí 43 let, napsala několik knih o svých démonech, má práci v nakladatelství, ale koronavirus jí vrací zpět stres, který dříve cítila.
Nárůst sebevražd v důsledku údajné pandemie se očekává i ostatních zemích včetně České republiky. Pokud přesáhne počet dokonaných sebevražd počet těch, kteří zemřeli v prokazatelné souvislosti s onemocněním covid-19, je to problém.
Podle mnohých indicií se tak už stalo i v České republice. Přesně to ale nevíme, protože Český statistický úřad aktuální data tají a ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje až desetinásobně nadsazená data “zemřel s covidem”.
Pandemie, šíření strachu masmédii a drakonická karanténní opatření vedou ke krizi duševního zdraví. Masová nezaměstnanost, sociální izolace a úzkost si vybírají svou daň na lidech po celém světě.
V Japonsku vládní statistiky ukazují, že sebevraždy si v říjnu vyžádaly více životů než Covid-19 za celý rok.
Počet sebevražd v Japonsku se v říjnu zvýšil na 2 153. Na covid zemřelo za celý rok (od ledna do října) 2 087, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
Japonsko se pohybuje podle počtu sebevražd za rok 2020 celosvětově na 14. místě (mezi Slovinskem a Uruguayí), Česká republika na 42. místě mezi Austrálií a Mongolskem. Obě země mají srovnatelnou míru sebevražd. (World Population Review)
Japonsko je jednou z mála hlavních ekonomik, které zveřejňují včasné údaje o sebevraždách. Nejnovější národní údaje pro USA jsou například z roku 2018. Japonská data dávají ostatním zemím pohled na dopad pandemických opatření na duševní zdraví a které skupiny jsou nejzranitelnější.
Kolik lidí zemřelo prokazatelně “v přímém důsledku covidu”? Ministerstvo mlčí…
Český statistický úřad uvádí poslední dostupné kompletní údaje o počtu sebevražd z roku 2018, přestože jde v době pandemie o zcela klíčový údaj, který je důležitý pro strategii boje proti pandemii. Pokud je více zemřelých v důsledku sebevražd než v důsledku pandemie, pak je něco špatně. A právě to se zřejmě děje.
V roce 2018 bylo v České republice evidováno celkem 1352 dokonaných sebevražd, což činí v přepočtu 12,7 sebevražd na 100 tisíc obyvatel. Z celkového počtu sebevražd připadalo 1102 úmrtí na muže (21,1 na 100 tisíc obyvatel), 250 na ženy (4,6 na 100 tisíc obyvatel).
Pokud by byl počet sebevražd v České republice letos stejný jako před dvěma lety, pak bychom měli 1 352 sebevrahů proti letošním 11,6 tisícům z kategorie “zemřeli s covidem”. Bohužel je však kategorie “zemřeli s covidem” hrubě nepřesná a zavádějící.
Není znám jediný případ úmrtí “jen na covid”. Do této kategorie jsou zařazovány případy úmrtí na jiné nemoci, nebo i autonehod s tím, že zemřelý byl shodou okolností také covid pozitivní.
Realita tedy není 11,6 tisíc, ale zřejmě jen několik set, kdy covid, podobně jako chřipka, oslabil organismus tak, že dotyčný zemřel v přímém důsledku – například na zápal plic.
„Neměli jsme v Japonsku ani jeden lockdown a dopad Covidu je ve srovnání s jinými zeměmi minimální… ale stále vidíme tento velký nárůst počtu sebevražd,“ říká Michiko Ueda, docentka na univerzitě Waseda v Tokiu a expertka na sebevraždy. „To naznačuje, že jiné země zaznamenaly podobný nebo dokonce větší nárůst počtu sebevražd.“
Loni v Japonsku počet sebevražd klesal až na přibližně 20 tisíc – což je nejnižší počet od doby, kdy zdravotní úřady země začaly vést záznamy v roce 1978.
Pandemie tento trend zvrátila. Nárůst sebevražd je zaznamenán především u žen. I když běžně představují výrazně menší podíl na celkových sebevraždách než muži, v říjnu se počet sebevražd žen v Japonsku zvýšily téměř o 83%. Pro srovnání, sebevraždy mužů vzrostly za stejné období téměř o 22%.
Existuje několik důvodů. Ženy tvoří větší procento pracovníků na částečný úvazek v hotelnictví, stravování a maloobchodu – kde bylo propouštění masivní.
Zdroje: CNN, Realita dne, World Population Review, NIMH
