Na seminář české organizace Člověk v tísni v Jerevanu tajně pronikli reportéři televize RT, když předstírali, že jsou mladí studenti, kteří nejsou příliš spokojeni s politickými poměry a chtějí si přivydělat. Nevěřili tomu, čeho byli svědky.
Je vážné podezření, že se zde odehrávala manipulace toho nejhrubšího zrna. Arménie (hlavní město Jerevan) se nachází v přechodové “porevoluční” fázi, proto se na ní sesypali aktivisté a politruci jako vosy na med.
Organizace Člověk s tísní působí ve 32 státech světa a má rozpočet 2 miliardy ročně. Je jednou z nejmocnějších neziskových organizací na planetě. Je třeba dodat, že na školení v Jerevanu nebyli žádní Češi, pouze vycvičení školitelé z bývalých zemí Sovětského svazu.
Zákaz “Člověka v tísni” v Rusku
Krátce po zveřejnění zkušeností reportérů televize RT byla organizace Člověk v tísni postavena mimo zákon – a zařazena po bok extrémistických organizací. Na základě postřehů reportérů RT z agitky v Jerevanu jsme sestavili Manuál pro začínající revolucionáře.
Nepřítel se vždycky najde a když není, je třeba si ho vytvořit. Například tak, že si místo výraz “nadváha” dosadíme slovo “Putin”. To je základ tohoto manuálu, který byl vytvořen na základě zkušenosti ze semináře Člověk v tísni v Jerevanu (Arménie).
Jako český model k aplikaci jsme zvolili hnutí Milion chvilek, protože jde o největší politickou neziskovkou u nás – a blíží se 17. listopad (80. výročí vzpoury českého studentstva proti německým okupantům a 30. výročí převratu 89).
Postřehy lze aplikovat též na ekologické demonstrace, jen si místo “nadváhy” dosaďte “uhlí”, “globální oteplování”, nebo jen “Oxid”.
Jde o typický příklad “revoluce zdola”: Tedy pokus o převrat či nasměrování země použitím mladých, tedy snadno ovladatelných lidí. Když máme armádu, pak jen stačí vybrat nepřítele.
Obecný předpoklad: Musí to být snadné
Protesty nesmějí být chápány jako něco, za co člověk platí příliš velkou cenu. Ve světě sociálních médií může být každý reportérem, expertem, kritikem či televizním žurnalistou — tak proč nebýt revolucionářem.
Občas někam nalepíš plakát, vypustíš něco na sociálních sítích, uděláš si selfíčko s policejním vozem, případně zaplatíš pokutu (schovej si paragon) a jdeš domů.
To je ve srovnání s jinými brigádami (úklid, stavba, mytí nádobí) vlastně zábava, tak si rozmysli, čemu dáš přednost.
První krok: Místo “nadváha” dej “Zeman”
Školení začíná tak, že napíšete, co se vám na sobě nelíbí. Například, že máte nadváhu, či jste bez partnera. Pak místo „nadváha” pak píšete věci, které se vám nelíbí ve vaší zemi, například „korupce”, „Putin”, „totalita”, či „fake news”.
V českém případě (Milion chvilek) je třeba si místo slova: “nadváha” dosadit “Zeman”, nebo “Babiš”, “oligarcha” “ruský šváb”, případně “Benešová”. Může být i “Putin”, ale jsme Češi, ne?
Jde o nejjednoduší způsob, jak se dostat mladým (ale i starším) lidem do hlavy. Vytvořením zla, tedy “pocitu zla” je základní předpoklad k boji proti němu.
Dotyčný pak upřímně věří, že například “oligarcha” je zlo, protože si tímto termín nahradil své skutečné nepřátele, které považuje za skutečné zlo, tedy “nadváhu”, nebo “bez partnera”.
Druhý krok: Rozšíření fámy
„Můžeme rozšířit fámu, že vláda se chystá kácet stromy. Je jasné, že to není pravda, ale když vyděsíme dostatek lidí, když je přinutíme si myslet, že ztratí něco cenného, budou aktivnější,” říká Bektour Iskander z Kyrgyzstánu.
Pro české poměry (Milion chvilek) lze stromy nahradit něčím, co nám chtějí vzít (ač to třeba ani nemáme). Nahraďme tedy strom výrazy jako “Nezávislá justice”, “Nezávislost České televize”, nebo “Svobodný Tibet”.
U nás jsou tyto termíny zajímavé tím, že žádná “Nezávislá justice” není, žádná “Nezávislá České televize” není, “Svobodný Tibet” je iluze.
Třetí krok: Válka hrou
Vymyslete řešení tohoto „problému” pomocí něčeho, co děláte rádi. Například Žeňa ze Sibiře a Boris z Dušanbe strávili 15 minut přemýšlením o tom, jak svrhnout vládu „sledováním hvězdného nebe mezi stromy”.
Pro české poměry (Milion chvilek) lze “sledování nebe” nahradit písničkami a tvorbou hesel. Svrhněme vládu tím, že si pěkně zazpíváme s umělci, které máme rádi. Hesla je dobré rýmovat, musí být krátká. Například “Miloše do koše”, ale postačí i prostá negace, například: “Babiš NE”.
Čtvrtý krok: Maluj obrázky
Umělkyně Daša Sozanovičová vysvětluje ve svém workshopu, jak používat vizuální prostředky pro účely protestu.
„Obrázky fungují jak pozitivně, tak i negativně. Vizuální kampaň islámského státu (IS) je příklad toho, jak obrázky působí zlo.” Umělkyně ukazuje výhružné černé klikiháky na bílém pozadí.
Pro české poměry platí stejně jako jinde na světě, že “obraz je víc, než tisíc slov”. Všechny barvy se dají využít pozitivně i negativně, ale nyní je nejvhodnější duhová (nejen proto, že připomíná pastelky), případně zelená. Samozřejmě nejvíc je kombinace modré, bílé a rudé, tedy trikolóra.
Účastníci školení v Jerevanu spontánně děkují Pražské centrum občanské společnosti (Prague Civil Society Centre), napojené na Člověka v tísni, že sjednotil všechny lidi spolupracující na tomto projektu.
Nepřehlédněte!
