Strpění imigranta (Duldung): Eurohujeři v parlamentu vylezli z děr. Kradl jsi? Znásilňoval? Vraždil? Snad nehoří… Tumáš formulář! Konec národních vlád. Hamáčkovy kvóty otevřou stavidla. Nová Evropa je tady.
Poslanecká sněmovna. Poslankyně nového hnutí za starým pultíkem varuje, že návrh novely azylového zákona dramaticky prolamuje imigrantské kvóty, které odmítá veřejnost i většina politických stran. Chce nechat hlasovat o stažení návrhu této novely.
Za poslankyní vidíme Babišovy uši a dvě prázdná křesla. Za jedním se vynoří ministr vnitra Hamáček, omaká opěradlo a zmizí, ke druhému se po chvíli přišourá pozdě příchozí ministryně financí. V sále je takový nezájem a hluk, že musí vedoucí schůze poslance uklidňovat: “Máte-li co k vyřizování, běžte do předsálí a umožněte paní kolegyni, ať nemusí zvyšovat hlas a může v klidu říct, co má na srdci.”
Jde o jeden z nejdůležitějších zákonů (novel) poslední doby, týkající se imigrace. Jeho schválení může znamenat přísun statisíců nových obyvatel, je důkazem oddanosti vůči německé Nové Evropě, ukázkou míry devótnosti (tady jsem si dovolil, švestičky z vlastní zahrádky) a ochoty některých politických stran jít proti vlastním voličům.
Hamáčkovy kvóty
Novelu “strpění cizince” navrhl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) minulý týden. V tichosti a mimo zájem mainstreamových médií, jak už bývá u těchto opravdu důležitých záležitostí zvykem. Předseda ČSSD správně tuší, že pokud se to dostane ven a veřejnost se dozví, oč jde, mohlo by to jeho skomírající stranu poslat do kytek úplně.
Hamáčkův návrh je však třeba považovat za vládní, což potvrdilo i následné alibistické a likvidační hlasování poslanců ANO. Nazvěme tuto novelu třeba “Hamáčkovy kvóty”.
Strpění cizince (německy Duldung) v podstatě znamená že se Česká republika zavazuje přijmout jako imigranta kohokoli v jakémkoli množství. Stačí umět psát a správně vyplnit formulář.
Novela zásadně rozšiřuje práva imigrantů, kteří mají problémy z udělením azylu. Týká se i těch, kteří mají být deportováni kvůli spáchání trestného činu. Podle této novely imigrant získá odklad do doby, než úřady rozhodou, co dál, tedy v podstatě na neurčito.
V Německu vyvolává právně nejistý pobytový status Duldung silnou kritiku veřejnosti a je jedním z důvodů propadu tradičních stran ve volbách. Vysoké procento imigrantů v Německu žádá o azyl, který jim sice není udělen, ovšem jen malé procento odmítnutých žadatelů o azyl je z Německa skutečně deportováno. Duldung znamená odložení této deportace – prakticky na neurčito.
Hujerovy švestičky
Případné schválení Hamáčkovy novely (cca v listopadu) dáme vzkaz Německu, že sem může poslat koho chce, kvóty nekvóty, prostě my, politici, “držíme basu” a máme je (voliče) pěkně ohlídané. Na tzv. Duldung, tedy strpění, mají nárok všichni imigranti. Duldung lze podávat i skupinově.
Návrh novely je hujerovskou reakcí na judikát Evropského soudního dvora z května letošního roku. Nová Evropa jím politikům poslala vzkaz: “Když to nejde přes Evropskou komisi, udělejme to tudy.” V podstatě znamená konec práva národních vlád a orgánů na rozhodování o tom, kdo se smí a nesmí pohybovat a pobývat na území evropských zemí.
Ale vždyť tady žádní imigranti nejsou!
Německo se netají tím, že chce do ostatních států Evropské unie poslat co nejrychleji a co nejvíc imigrantů to půjde. Zatím to není možné, protože se trosky národních vlád (s těmi Čechy je fakt svízel a Maďary vem čert) vzepřely a odmítly kvóty. Je zřejmé, že Česká republika přijde na řadu jako první.
“Ale vždyť u nás skoro žádní imigranti nejsou!” – zní častá námitka k čemukoli, co se týká této problematiky. Ano, je jich zatím dejme tomu hrstka, ale jistě není náhoda, proč Německo (Evropská unie) tolik tlačí na přijetí kvót.
V Německu přibyly za posledních pár let odhadem až tři miliony imigrantů, jejich integrace drhne, roste zločinnost a míchá tamní politickou scénou. Řešením pro Německo je část (co nejvíc) imigrantů přesunout jinam, nejlépe pak do České republiky, tam je to fajn a “skoro žádní imigranti tam nejsou”.
Znepokojující je především způsob, jakým poslanci návrh poslankyně nového hnutí Trikolóra paní Zuzany Zahradníkové zamázli. Kromě absolutního nezájmu o její příspěvek – a tedy i jednání o zásadní novele – se následně politická scéna přeskupila způsobem, který rozhodně stojí za pozornost.
Ze 182 přítomných poslanců (celkem jich je 200, takže docházka slušná) se zdrželo hlasování neuvěřitelných 129. Tím bylo vymalováno, protože aby návrh poslankyně prošel, muselo by být pro 92. Takže “zdržet se” v podstatě znamenalo odmítnutí návrhu.
Ti, co to zařízli (fanoušci imigrace)
V parlamentu, zdá se, vzniká nová strana “těch, co se zdržují”, která by se mohla jmenovat: Mlčící většina.
Nejzřetelněji dávali najevo nezájem poslanci ODS, což bylo zřejmě dáno tím, že poslankyně byla původně “jejich” a pak prchla ke nově vzniklé konkurenci. Jednání poslanců ODS bylo tedy motivováno jakousi politickou mstou. Zdrželo se 17, pro 2 (Skopeček, Munzar).
Vyloženě impotentně se k tomu postavili poslanci ANO. Zdrželo se 72, pro 2 (Nacher, Plzák), proti 1. Možná se mohli nějak dohodnout, aby to bylo méně okaté.
Piráti se opět zachovali jako svazáci, jejichž ústřední výbor je v Bruselu. Jejich NE bylo nejhlasitější a jejich náruč vůči demografické přestavbě Evropy a České republiky je bezbřehá. Tento český klon německé verze Zelených hlasoval takto: NE 4 (Martínek, Profant, Richterová, Kopřiva, Lipavský), zdrželo se 18.
Hamáčkova ČSSD zřejmě spatřuje v oddanosti ideálům Nové Evropy poslední stéblo naděje v troskách své ideologie: NE 6, ano 1 (Foldyna), zdrželi se 3. Z ČSSD se stala liberální neomarxistická strana, což je segment, kde je již plno.
STAN se samozřejmě všichni (6) zdrželi.
Ti, co to nezařízli
U proevropské TOP 09 došlo k zajímavému, takřka schizofrennímu ideologickému kotrmelci: PRO 4, zdrželi se tři. Také zde byl v hlavní roli fenomén pomsty, když bylo hlasování ovlivněno tím, že jsou poslanci této mizející strany apriori proti všemu, co navrhuje vláda. Paradoxně tak hlasovali proti Nové Evropě, ač i pro ně jsou její ideály posledním trámkem naděje.
Lidovci: PRO 6, dva se zdrželi (Čižinský, Kaňkovský). Pěkně. Důvody tohoto postoje jsou nejasné, ale je třeba je hodnotit pozitivně.
KSČM: PRO 7, zdrželo se 8.
SPD: PRO 16, tři se zdrželi.
Nezařazení (Trikolóra): všichni PRO (4).
Vítejte v Nové Evropě!
