Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) pod tlakem kritiky vypustil nový příval nenávisti vůči národu a skupině obyvatel. Nejprve vydíral ruskou ambasádu, potom prohlásil, že dá pomník osvoboditele Prahy maršála Koněva do sběru, a teď chce místo něj postavit pomník Vlasovcům.
Nelze se ubránit dojmu, že je pan Kolář obdivovatelem generála Vlasova, který kul pikle s Goebbelsem, Himmlerem, bojoval za ideály Hitlera a v mezidobí se převlékal za sedláka.
Jde o další z řady indicií, že v čele Prahy 6 stojí extremista, provokatér, šovinista, přepisovač historie, hysterik a podle náznaků ruské strany možná i sympatizant holokaustu. Kolářův přístup může způsobit celé České republice nedozírné ekonomické škody.
Kolář v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, “že bychom namísto Koněva mohli dát pomník všech osvoboditelů Prahy”. Kromě Rudé armády se do Pražského povstání zapojili jen němečtí Vlasovci, nikdo jiný. Starosta Kolář tedy vážně uvažuje, že nechá postavit pomník ruským zběhům, kteří bojovali v německých uniformách po boku Wehrmachtu, tedy za vítězství hitlerovského Německa.
Kolářova hysterie má zjevně kořeny v klesajících preferencích TOP 09, která jako by neměla jiný program, než šíření nenávisti proti premiérovi Babišovi, prezidentovi Zemanovi a proti Rusku. Kolář zřejmě doufá, že svou arogantní rusofobií získá přízeň extrémistických voličů.
Jak jsme již uvedli, Kolářovo působení stále více připomíná roli “nacistického primátora” Prahy Josefa Pfitznera, který z Prahy také odstraňoval sochy, které nevyhovovaly nacistické ideologii.
Extremista Ondřej Kolář (1994), mladý svazák, nepadl daleko od stromu. Jeho otec Petr Kolář byl vyslancem v USA, později zabojoval pro tzv. “Evropské hodnoty”.
Tato extremistické organizace se pod vedením pornoherce Jandy pokouší předstírat devótnost tzv. “demokracii”. Na internetu kolují zvěsti, že Ondřej Kolář funkci starosty “vyzobl” díky rusofobní angažovanosti svého otce.
Nacistický “primátor” Prahy Pfitzner odstraňuje sochy ZDE
Pravdou je, že tzv. Vlasova armáda bývá přepisovači historie, rusofoby a hospodskými mudrlanty často uváděna jak osvoboditelka Prahy. Je to samozřejmě úplný nesmysl.
Hitlerovi a Kolářovi Vlasovci
Prahu osvobodila Rudá armáda, nikdo jiný – a Vlasovci před ní utekli z Prahy po boku německých okupantů. To je jasný historický fakt. Příběh tzv. Vlasovy armády je tak děsivý, odpuzující a vzrušující zároveň, že je dobré si ho stručně připomenout.
Pozitivní role Vlasovců v Pražském povstání v květnu 1945 spočívá v časově omezené eliminaci ztrát povstalců, ale všechny ostatní aspekty jsou pouze negativní, temné – a jak řečeno výše – vysoce odpudivé a s prvky zoufalství.
Pražské povstání ani Vlasovci, kteří se k němu dva dny přidali, nevyhnalo Němce z Prahy. Tvrzení, že se Praha osvobodila sama, je lež.
Generál Vlasov bojoval zpočátku po boku Stalina proti Hitlerovi. Patřil mezi elitní vojevůdce Rudé armády. V roce 1942 byly jeho voje v bezvýchodné situaci obětovány u Stalingradu (po statečném boji). Vlasov ale utekl a byl později dopaden Němci v převleku za sedláka.
Jen na okraj: V obklíčeném Stalingradu tehdy přežívala matka dnešního prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina. Během blokády Staligradu přišel Putin (narodil se až v roce 1952) i o staršího bratra.
Tzv. Vlasovovu armádu (její skutečný název je Ruská osvobozenecká armáda – ROA) tvořili zajatci a sběhové. Vlasov byl v těsném kontaktu s Goebbelsem a Himmlerem a sdílel s mimi plán postavit armádu, která bojovala po boku hitlerových vojáků proti Sovětům a Spojencům.
Vlasova armáda se zapojila se do bojů po boku Wehrmachtu až 14. března 1945, tedy necelé dva měsíce před koncem již prohrané války. Její vstup do války byl odkládán, protože německé velení nemělo důvěru k “méněcenným slovanským vojákům”. Tuto svou jedinou bitvu za slávu Hitlera a proti Rudé armádě Vlasovci prohráli.
Dva dny v Praze
Během Pražské povstání se Vlasovci ocitli na začátku května 1945 v blízkosti Prahy zcela bez rozkazů (měli být nasazeni na obranu Brna). Čekala je smrt. Bylo jasné, že bojují už jen sami za sebe. Proto začali jednat s pražskými povstalci, snad doufali, že když pomohou Praze, bude s nimi v zajetí jednáno shovívavěji. Byl to však marný a zoufalý předpoklad.
Vlasov byl proti vstupu ROA do Prahy, raději rovnou utekl do amerického zajetí. Po konci války však byl Spojenci (USA) ochotně předán Rusům a později popraven. Armádě ROA v Praze v květnu 1945 velel velitel Buňačenko, který se vzbouřil proti Vlasovovi a zúčastnil pražských bojů.
Vlasovci (ROA) pod vedením Buňačenka vstoupili do prahy 6. května 1945 ráno. Pražané je vítali, protože je považovali za Rudou armádu. Buňačenkovi Vlasovci museli svléknout německé uniformy a do Prahy přijeli různě pooblékaní, kde co našli… Rozhodně nebylo záhodno přijet v typických německých helmách. Byli špatně vyzbrojeni, ale povstalcům bezesporu pomohli.
Z Prahy se stáhli pozdě večer 7. května a utekli po boku Němců k Američanům. Tehdy zuřily v Praze neprudší boje. Ještě 8. května ráno, až po oddchodu Vlasovců, proběhla mohutná německá ofenzíva (tanky, pěchota, masakry civilistů v bytech a sklepích…). Pražské povstání trvalo pět dní, od 5. do 9. května, Vlasovci se tak zúčastnili ani ne jeho poloviny.
Většina Vlasovců byla po válce popravena. Mnozí z nich na Olšanských hřbitovech, kde byla jejich těla nacházena do dvou jam.
Vlasovci byli Hitlerovi vojáci, byť se z pudu sebezáchovy na konci války obrátili proti Říši. Záměr extremistického starosty Koláře postavit jim pomník není jen mimo realitu, ale zavdává příčinu o úvahách o jeho duševním zdraví.