Skandální skutečnost, na níž upozornil radní Xaver Veselý na poslední zasedání Rady České televize (22.7.), má pokračování. Jak se ukázalo, při tajných hlasováních Rady snímá hlasující kamera ve stropě. Komu je záznam určen? Zde jsou možná vysvětlení
Kamery si všiml radní Veselý při poslední tajné volby předsednictva Rady. Jiný – letitý člen Rady pan Dědič obratem potvrdil, že si kamery všiml už před šesti lety.
To vede nezadržitelně k závěru, že jsou tajná hlasování klíčového orgánu České televize už nejméně šest let tajně nahrávána, a to nejen obraz, ale samozřejmě i zvuk.
Kamera jako nástroj nátlaku?
Kdo tam tu kameru umístil (budova je ve správě České televize)? Kdo dostává záběry a kdo je analyzuje a proč? Existují snad nějaké zákulisní dohody, kdy se radní předem tajně zaváží, jak budou v tajné volbě hlasovat, a kamera pak má potvrdit, že svůj slib dodrželi?
Jsou snad hlasující členové Rady ovlivňování podle toho, jak hlasovali? Připomeňme, že plat radního je 35 tisíc Kč měsíčně a Česká televize hospodaří s ročním rozpočtem 7 miliard. Rada má mimo jiné pravomoc odvolat generálního ředitele, neschválit mu rozpočet atd.
Jsou podobné tajné kamery umístěny i v jiných prostorách České televize, kde probíhají písně utajená jednání?
Kolem objevu kamery se strhla tato mela:
Nový radní Xaver Veselý se obrátil při zasedání Rady České televize na předsedu René Kühna s otázkou, při níž se ježí chlupy na zádech.
“My jsme tady na minulém hlasování volili předsedu, místopředseda… Jednalo se o tajnou volbu. A já bych vás chtěl poprosit, jak jsme tam chodili do toho rožku za tu plentu a tam jsme zaškrtávali naše hlasy… Z jakého důvodu byla ta plenta pod kamerou,” ptal se radní Xaver Veselý.
“Velmi by mě zajímalo, kam ten záznam z té kamery směřuje, kdo k němu má přístup, ta kamera je kvalitní, a jestli je na to záznamu zachyceno, jak jsme všichni hlasovali. Také by mě zajímalo, jestli tak v minulosti probíhala všechna na hlasování, tedy za dohledu Velkého bratra,” dodává Veselý.
Místopředseda: Kamera, ehm, byla tu vždycky, ale…
Slova se chopil místopředseda Jaroslav Dědič, jeho vysvětlení je více než pozoruhodné:
“Já jsem se tí kamery všiml taky, ale co si vždycky pamatuji v Radě, tak vždycky byla tam, to vás mohu ubezpečit, že to nebylo jako… a já jsem vždycky mrknul nahoru a mě se zdá, že ta kamera směřuje někam tam, ale to fakt nevim.”
“Jenom vás chci ubezpečit, že se to nijak neposunulo, bylo to milimetr přesně jako deset, patnáct let zpátky. Ne, to kecám, protože tady sedáme šest let, předtím to bylo na jiném místě, no…”
Cože? V místy až psychadelickém vysvětlení pan místopředseda tvrdí, že ta kamera se za posledních 15 let neposunula ani o milimetr, ale vlastně ne, protože jsou tu teprve šest let.
Předseda: Tak to, ehm, ano, byla tu… Co na to pak ředitel?
Předseda René Kühn byl problémem zjevně zaskočen – ostatně stejně jako zmatenou reakci svého místopředsedy.
“Já potvrzuji, že při volbě od chvíle, kdy Rada České televize zasedá v těchto prostorech, tak všechny volby probíhaly na stejném místě (pozn. red.: tedy pod dohledem kamery). Poprosím pana generálního ředitele o stanovisko.”
Ředitel Dvořák: Já to nechám vyšetřit
Ředitel Petr Dvořák mnohokrát přesvědčil, že svou rychlou, místy až překotnou mluvou se dokáže dostat z lecjaké polízanice. Tedy i této:
“Co se týče té kamery tak zjistim. Rozhodně to nebyl záměr. Bylo by nešťastné, kdyby záběry z této místnosti unikaly z uzavřených jednání podobně, jako občas unikají z uzavřených jednání ve sněmovně. To by se mi asi nelíbilo.”
Cože? Ono se tajně nahrává i ve sněmovně?
Podivné vysvětlení generálního ředitele Dvořáka budí tak trochu hrůzu. Jako že umístění kamery za plentu, kde probíhalo tajné hlasování, nebyl záměr?
Jako že “by se panu řediteli nelíbilo” kdyby z jednání a hlasování Rady unikaly záběry (a zvukové záznamy) stejně jako unikají z parlamentu? Od kdy?
S velkou pravděpodobností se dozvíme, že byla nefunkční, že to vlastně nebyla ani kamera, ale psíše jakási ozdoba a že visela nad prostorem za plentou, určeným pro tajná hlasování zcela náhodou.
S tímto vysvětlením by se radní rozhodně neměli spokojit.
