REPORTÁŽ: Koněv se vrátil! A už nikdy neodejde… Vlastenci si připomněli 75. výročí konce války a založili poutní místo pod okny rusofobního starosty. Osvobodil NATO Vietnam? Úchvatné VIDEO: Stíhačky a číslo 75
Koněv se vrátil a už nikdy neodejde. Vlastenci si připomněli konec války a založili poutní místo pod okny rusofobního starosty Koláře. Dechberoucí VIDEO ruské formace stíhaček ve tvaru čísla 75. Životní reportáž Jana Mařenky.
Členové mezinárodního motorkářského klubu “Noční vlci” uspořádali pietu na památku vojáků, kteří položili životy v boji proti německým nacistům.
Asi 300 vlastenců se sešlo na Olšanských hřbitovech u příležitosti 75. výročí konce II. světové války. Pak se jelo do Bubenče v Praze 6, kde září prázdné místo po památníku maršála Koněva – s velkou budoucností.
“Skláním se před vojáky Rudé armády. Jsme si dobře vědomi, že hlavní zásluha na vítězství patří Sovětskému svazu a Rudé armádě. Ti, kteří se snaží přepsat dějiny druhé světové války, se snaží vyvolat nenávist mezi lidmi a zeměmi,” uvedl během pietního aktu Jaroslav Foldyna, poslanec parlamentu ČR.
Média hlavního proudu včetně České televize nevyhodnotila akt uctění památky padlých jako hodný pozornosti. Přišel jen učesaný blondýn – redaktor nové stanice Prima CNN a několik provokatérů s vlajkami NATO.
Kdo opraví náhrobky?
“Bylo to dojemné, ty hroby, vonící šeříky a modré nebe,” popsal v redakci deníku ARFA snaživý redaktor Jan Mařenka, který teprve začíná, tak zatím trochu tápe. Nějaké postřehy však přeci jen měl.
“Jména na náhrobcích nejdou přečíst. Ani nevím, sna byly původně zlatou barvou…, ale působí to nedůstojně. Chtěl bych si přečíst jméno toho, kdo za mně položil život. Proč hlavní město Praha, nebo kdo vlastně platí správu největšího pražského hřbitova, ty nápisy neopraví?,” stýská si Jeník.
Knírek jako Hitler
“Pak jsem si také všiml cedule, na které je seznam pohřbených. Bohužel je jen v azbuce, tak jsem musel googlit na lavičce, na které chybělo prkno, ale aspoň tam byl stín. Zjistil jsem například, že nejvyšší šarže, která tu má hrob, je gardový generálmajor Maxim Jevsejevič Kozyr. Jeho příběh je zajímavý,” vypráví začínající redaktor.
“Generál Kozyr byl zajímavý tím, že měl knírek jako Hitler. Zahynul 23.dubna 1945 kvůli svému řidiči, který neposlechl rady místních a jel podle mapy, která byla stará. Tak se dostal do palby Hitlerjugend ze sirotčince.”
Příběh generála Kozyra
“V autě s ním jel řidič, pobočník a zdravotnice Nina. Generál Kozyr a řidič byli mrtví na nístě, pobočník zmizel a zdravotnice Nina se dostala do pařátů Němců. Co s ní dělali, těžko říct, každopádně datum její smrti se uvádí také 23.dubna 1945.”
“Celé se to stalo u Brna, ale generál Kozyr je od roku 1956 pohřben zde. Na ceduli je uveden na čestném prvním místě. Památník má v obci Rajhrad u Brna v areálu zahradnické školy,” vypráví redaktor deníku ARFA Jan Mařenka a dodává, že ho zaujalo, že je ta škola zahradnická.
Reportér Mařenka dodává, že se mu líbily kožené obleky a cvočky motorkářů a přemítá, jak by se hodily k jeho elektrokoloběžce, kterou si načerno nabíjí v redakci.
Osvobodil NATO Vietnam?
Při odchodu ze hřbitova se dal u brány Jan Mařenka do řeči s mužem, který přišel na pietní akt 75. výročí konce II. světové válce s vlajkou NATO.
“Zeptal jsme se ho, proč přišel na pietní akt 75. výročí konce II. světové válce s vlajkou NATO. Odpověděl, že má v NATO spoustu kamarádů. To mě zaujalo, tak jsem se ho zeptal, jaké má v NATO kamarády. Odvětil, že spoustu.”
Prý mám malou roušku
“Pak začal mluvit o Čečně. Zeptal jsem se cože, on na to, že Čečna, řekl jsem no a? Pak mi položil otázku, jaká země rozstřílela na svém území namaděru město Grozný a zvedl husté, černé obočí.”
“Nejsem příliš zběhlý v historii,” přiznává začínající redaktor Mařenka. “Tak jsem nevěděl. Vietnam? Vystřelil jsem od boku. Když mi začal nadávat a hrozit, že na mně zavolá policii, protože jsem na nepovolené demonstraci a nedodržují distanční vzdálenost, odebral jsem se na náměstí Interbrigády,” vypráví redaktor – elév Jan Mařenka.
Na Olšanském hřbitově je pohřbeno 437 vojáků Rudé armády. V boji za osvobození Československa republiky jich zemřelo více než 140 tisíc.
Koněv se vrátil už navždy
Náměstí Interbrigády v Bubenči připomíná dáseň, ze které vytrhali všechny zuby. Kde dřív byl zub moudrosti, tam to teď zeje, a chybí i stoličky, řezáky, špičáky i zuby třenové. Přesto má toto místo novou, magickou atmosféru.
Vlastenci a motorkáři se přemístili z Olšan na náměstí Interbrigády v Bubenči, obrazně pod okna starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře, který nechal odstranit pomník maršála Koněva v době karantény, aby se mu do toho nepletla “svoloč”.
“Ten maršál osvobodil půlku Evropy, koncentrační tábor Osvětim, dobyl Berlín a Němci z něj měli takovou hrůzu, že před ním utekli z Prahy,” mudruje Jeník, “Fakt nechápu, proč ho ten úlisnej tajtdrlík sundal. Jediné vysvětlení je, že ten úlisnej tajtrdlík by chtěl, aby nebyla osvobozená půlka Evropy, Osvětim, Berlín a aby Němci zůstali v Praze.”
Tak zas zítra u Koněva!
Vlastenci na náměstí Interbrigády se shodli, že se tu příští rok sejdou znovu a všechny srazy a projevy nesouhlasu proti těm, kteří chtějí, aby zas přišli Němci, se budou odehrávat právě tady.
Začínající redaktor Jan Mařenka odcházel z redakce jako poslední. Prý má něco s koloběžkou.
