Většina Američanů věří, že je americká armáda nejlepší na světě. Proč ale USA prohrály každou válku, kterou začaly? Pojďme se projít historií rozdělenou podle amerických prezidentů a připomeňme si válečné konflikty, vyvolané USA – a hlavně jejich výsledek.
John F. Kennedy
Prezidentem 1961 – 1963, Demokratická strana
Zpackaná invaze na Kubu a válka ve Vietnamu
Propadákem a ostudou byl Kennedyho pokus o svržení Fidela Castra za pomoci vycvičených kubánských emigrantů v dubnu 1961 (tzv. invaze v Zátoce sviní). Akce totálně selhala.
První americký výsadek, který se vylodil na pláži Gijón, narazil na hlídku. Druhý ztroskotal o pobřežní skaliska. Třetí se zamotal v bažinách. Parašutisté dopadali kam se dalo a stávali se snadným terčem. Kubánská armáda v čele s Fidelem Castrem pak zahnala americká letadla. Byl to velký triumf a kubánský vůdce si ještě upevnil svou pozici.
Kennedy v roce 1961 nechal bombardovat Vietnam z bitevních letounů a tří set helikoptér, použitím napalmu a plošnou destrukcí úrody místních rolníků. Americké vyhrožování atomovými zbraněmi. Válka se vlekla více než 15 let, nakonec američtí vojáci odešli s ostudou.
Lyndon B. Johnson
Prezidentem 1963 – 1969, Demokratická strana
Laos, Kambodža, napalm
Johnson převzal Kennedyho štafetu ve vietnamském pogromu. Válka se rozšířila do sousedního Laosu a Kambodže. Američané používali napalm a další chemické zbraně. Válka byla ostře odsouzena nejen v zahraničí, ale i v USA, kde se konaly masové protesty a vniklo hnutí Hippies.
Během bojů přišlo o život přes tři miliony Vietnamců, většinou bezbranných vesničanů, asi milion neozbrojených Laosanů a Kambodžanů. Padlo 58 tisíc amerických vojáků.
Richard Nixon
Prezidentem 1969 – 1974, Republikánská strana
Vietnam, Laos, Kambodža
Nixon sice v předvolební kampani slíbil ukončit masakr vietnamského obyvatelstva, ale po zvolení prezidentem ve válce pokračoval – na nátlak zbrojařské lobby. Kobercové bombardování venkova. Při bombardování Kambodže v letech 1970 až 1973 zahynulo až 150 tisíc lidí. Ke konci Nixonova prezidentství (rezignace) začalo pomalé a neochotné stahování jednotek USA z Vietnamu.
Gerald Ford
Prezidentem 1974–1977, Republikánská strana
Výprask od Rudých Khmerů
Když se v Kambodži dostali k moci Rudí Khmerové, zajali americkou obchodní loď Mayaguez. Ford vyslal armádní jednotky, aby zachránily zajaté Američany. Jenže vojáci se vylodili na špatném ostrově a tam narazili na nečekaně tuhý odpor. Přibližně ve stejnou dobu byli zajatí námořníci propuštěni, o čemž ovšem Fordovi vojáci nevěděli. Během bojů “ve správnou chvíli, ale na špatném místě” zahynulo 41 amerických vojáků.
Až za Fordova prezidentství se Američané definitivně stáhli z Vietnamu.
Jimmy Carter
Prezidentem 1977 – 1981, Demokratická strana
Krach v Teheránu
Prezident Carter totálně vyhořel při pokusu o záchranu 54 rukojmí na americkém velvyslanectví v Teheránu v roce 1979. Íránci je zajali jako reakci na americké vměšování do jejich vnitřních záležitostí. Za jejich propuštění požadovali sebekritiku USA, vydání šáha Páhlavího a slib, že už se USA nebudou vměšovat.
Carter vyslal v rámci operace Orlí spár na záchranu rukojmích osm helikoptér. Jenže: Dvě se porouchaly a jedna se srazila s letadlem při čerpání paliva, přičemž zahynulo osm amerických vojáků. Akce pak byla zrušena.
Kromě tohoto fiaska Carter přispěl ke světovému míru tím, že nevedl žádnou válku.
Ronald Reagan
Prezidentem 1981–1989, Republikánská strana
Masakr v Libanonu, ostuda v Grenadě
V roce 1982 poslal Reagan do Libanonu vojáky (1 800), po izraelské invazi aby dohlíželi na stahování poražených jednotek Organizace pro osvobození Palestiny. Když američtí vojáci povraždili několik muslimských civilistů, byl v roce 1983 podniknut útok na americkou ambasádu v Bejrútu. Vyžádal si přes 60 mrtvých.
V roce 1983 prorazil v Bejrútu žlutý kamion plný výbušnin ostnatý drát kolem letiště, kde měli vojáci USA kasárna, a explodoval. Zahynulo 241 amerických vojáků námořní pěchoty.
Tažení vojáků USA na Grenadu (ostrov mezi Kubou a jižní Amerikou) v roce 1983 byla ostuda. Proběhlo pod záminkou, že tam pracují na stavbě letiště Kubánci. Ukázalo se však, že letiště stavěli Britové.
Druhou záminkou bylo, že je třeba zachránit americké studenty, údajně držené na Grenadě jako rukojmí. Záhy se ukázalo, že tam sice jsou, ale že je nikdo nedrží. Americká invaze se setkala s odporem v zahraničí i v americkém Kongresu., který Reagan nepožádal o povolení k invazi.
George W. Bush starší
Prezidentem 1989–1993, Republikánská strana
Podvod v Perském zálivu
Válka v Zálivu (1990 – 1991) byla obrovským morální debaklem USA. Zadlužený Saddám Husajn, tehdy spojenec a mazlíček USA, ze zeptal Bushe, jestli nevadí, že by poslal armádu do Kuvajtu, který považuje za svou provincii a který mu krade mu ropu šikmými vrty. Bush s tím souhlasil, tak Husajn vlezl do Kuvajtu. Jenže…
Bush si všechno rozmyslel, protože se dohodl se Saudskou Arábií. Jako záminku k útoku na Saddáma použil výpověď “kuvajtské dívky”, která před americkým Kongresem vypovídala, že iráčtí vojáci tahají v Kuvajtu děti z inkubátorů a hází jimi po studené podlaze. Pak se ukázalo, že to byla dcera kuvajtského velvyslance v USA, všechno si vymyslela kvůli médiím.
Americká armáda měla ve válce v Zálivu obrovskou převahu a Saddáma porazila. Válka v Zálivu byla jediná po II. světové válce, kterou lze hodnotit jako pro USA vítěznou. Z morálního hlediska to však bylo fiasko.
Bill Clinton
Prezidentem 1993–2001, Demokratická strana
Ostuda v Somálsku, hanba v Jugoslávii, Súdán, Afhánistán, bombardování Iráku
Za Clintonovy vlády byla agresivita armády USA větší než kdy předtím. Clintonova vláda naplno odhalila propojení Demokratické strany na zbrojařské koncerny, které ji štědře podporovaly při volebních kampaních.
První Clintonův vojenský výpad se odehrál v somálském Mogadišu. Jeho cílem byl atentát na somálského generála Aidida. Během operace však došlo k sestřelení dvou amerických vrtulníků, následná záchranná akce se změnila v městský boj, který si na americké straně vyžádal 18 mrtvých, 73 zraněných a jednoho zajatého.
V důsledku toho byla operace ukončena a Američané se ze Somálska s ostudou stáhli.
V roce 1995 se americké letectvo bombardovalo Jugoslávii, konkrétně Srby. Poté vyslal Clinton americké vojáky do Bosny a Hercegoviny. Ve válce v Jugoslávii zahynulo 200 tisíc lidí.
V roce 1998 nařídil Clinton raketové útoky proti v Súdánu a Afghánistánu. Tento útok byl ostře kritizován mezinárodním společenstvím.
V témže roce nechal Clinton bombardovat Irák (operace Pouštní liška) protože prý má Saddám Husajn zbraně hromadného ničení. Neměl.
George W. Bush mladší
Prezidentem 2001 – 2009, Republikánská strana
Hon na ducha, fiasko v Afgánistánu, průšvih Iráku
Několik měsíců po Bushově nástupu do funce došlo k nejzáhadnějšímu útoku na USA v dějinách. Pád mrakodrapů 11. září 2001, při němž zahynulo 3 000 lidí, dosud nebyl uspokojivě vysvětlen a vedou se spory, kdo za ním ve skutečnosti stál.
Nakonec s ním byl spojen Usama bin Ládin, až už tehdy bylo zřejmé, že s tím nemá nic společného. Každopádně po 11. září Bush usoudil, že bude svět bezpečnější, když bude na Blízký východ importována demokracie. Dopadlo to totálním fiaskem.
V roce 2001 necelý měsíc po útocích zahájila armáda USA útok na Afghánistán, ačkoli Talibán chtěl bin Ládina vydat. Dodnes nejsou jasné důkazy vazeb této země na pád mrakodrapů. Bojuje se tam však dodnes.
V roce 2002 nařídil Bush masivní bombardování Iráku, údajně kvůli tomu, že má Husajn zbraně hromadného ničení. Nikdy se nenašly, přestože Saddám dovolil inspektorům prošmejdit každý kout, dokonce i “svatý” prezidentský paláce od sklepa na půdu.
Později se ukázalo se, že britský informátor, který dodával informace o zbraních hromadného ničení, byl patologický lhář a inspirací popisu těchto zbraní mu byl americký film Skála.
Armáda USA vtrhla do Iráku v roce 2003 a svrhla prezidenta Saddáma Husajna, což vedlo ke zhroucení státu a válce mezi šíity a sunnity. Hussajn byl popraven v roce 2006. USA implantovalo v Iráku loutkovou vládu, země je ale v troskách dosud a vláda se proti USA bouří. Během bojů zahynulo 5 tisíc amerických vojáků a 50 tisíc Iráčanů.
Barack Obama
Prezidentem 2009–2017, Demokratická strana
Krach Arabského jara, debakl v Sýrii, vycvičení teroristé
Obama byl zřejmě nejagresivnější prezident v dějinách USA.
Za jeho vlády vypuklo v roce 2010 tzv. Arabské jaro, což byla série barevných revolucích, zinscenovaných tajnou službou CIA. Ve většině arabských zemí: v Libyi, Syrii, Egyptě, Alžírsku, Jemenu, Jordánsku, Bahrajnu, Sýrii byly vyvolány nepokoje, které vedly ke svržení vlád. USA se pokusila nastolit nové vlády pod svým vlivem, ale většinu zemí zachvátila občanská válka a po čase se vše vrátilo do starých kolejí.
V roce 2011 USA bobardovaly Lybii a zavraždili vládce Kaddáfího. Země se propadla v chaos.
USA se roku 2012 angažuje v občanské válce v Sýrii a při pokusu o svržení syrské vlády vycvičila a vyzbrojila přibližně 10 tisíc protivládních povstalců, z nichž se pak vyklubali bojovníci Islámského státu.
Obama přičinlivě pokračoval v okupaci Iráku a válce v Afghánistánu, ač bylo jasné, že nikam nevedou, jen stojí lidské životy.
Donald Trump
Prezidentem od 2017, Republikánská strana
Vražda s otazníkem
Trump je světlem v tunelu na konci tohoto seznamu. Tedy byl, a to až do 3. ledna 2020, než vojáci USA v Iráku zavraždili íráckého generála Sulejmaního. Jak skončí, napoví seznam viz výše.
Předtím Trump nařídil stažení jednotek USA ze Sýrie, ale jeho generálové se mu vzepřeli, a pouze přesunuli vojáky do jiné části země, kde oficiálně “chrání” ropu, ale ve skutečnosti ji zřejmě “kradou”.
Proč prohrají USA prohrají každou válku?
USA prohrají každou válku především proto, že jde o špatně připravené akce s nedostatečnou znalostí situace a poměrů.
Pak také proto, že se americké zbrojařské koncerny (USA je suverénně největší obchodník se zbraněmi na světě) drží zásady: “Není důležité vyhrát, ale aby válko trvala co nejdéle.”
Každopádně – kdyby byla americká armáda fotbalový tým a válka by se hrála na góly, motala by se někde v okresním přeboru.
