Migranti na několik místech prolomili hranice Turecka s Řeckem a pokračují v tažení do Evropy. Řecko povolalo armádu, ale té migranty zastavit nepodařilo. Podle posledních zpráv jich do Evropy proniklo několik tisíc, některé odhady hovoří až o 15.
Podívejte se na video, ze kterého běhá mráz po zádech:
Turecký prezident Erdogan otevřel pro migranty tureckou hranici v pátek poté, co zaútočil na Sýrii. Migranty sváží k tureckým hranicím po stovkách autobusy a taxíky. Podle posledních zpráv jich čeká u hranic kolem 100 tisíc. V Turecku jsou asi 3 miliony migrantů, kteří chtějí do Evropy, hlavně do Německa.
Média o situaci informují jen okrajově, protože řeší koronavirus. Zatímco však nemoc odezní, migranti tu budou navždy.
Hranice Turecka s Řeckem a Bulharskem je dlouhá dohromady 200 km, z toho přibližně 100 km s Řeckem a 100 km s Bulharskem. Po celé délce je položen ostnatý drát u kterého hlídkuje armáda, ale uhlídat tak dlouhý úsek nelze. Přestřihniut dráty zabere několik vteřin.
Migranti připlouvají také na člunech z Turecka na řecké ostrovy, nejčastěji na Lebos, který je od tureckých hranic asi 10 km, což představuje jízdu ani ne hodinu. Místní obyvatelé migranty zahánějí máváním a výkřiky. Brání jim při vystupování na pevninu.
Na Lesbosu zapálili místní obyvatelé novou ubytovnu pro migranty, kterou tam postavila vláda. Ubytovna byla zatím prázdná, taki nikdo nebyl zraněn. Německý tisk obvinil místní občany, že jsou “pravicoví extremisté”. Imigrantská vlna jim přitom vzala obživu a proměnila turistický ráj v ruinu.
EU je nečinná, chce jen kvóty
Evropská unie zůstává nečinná a spíše než ochrana hranic ji zajímají kvóty, podle kterých mají být migranti přerozdělování do jednotlivých členských států. Situace má přitom jediné řešení: Vracet migranty do země původu a pomoci jim tam.
Stále jasněji se ukazuje, že imigrační vlna není náhoda, ale záměr elit navždy proměnit demografickou strukturu obyvatelstva Evropy.
Masová migrace do Evropy začala v roce 2014 poté, co USA za vlády prezidenta Obamy vyvolalo sérii revolucí v arabském světě (tzv. Arabské jaro) a uvrhlo oblast do válečného konfliktu.
Následovalo pozvání migrantů do Evropy německou kancléřkou Merkelovou. Šlo o velmi překvapivý krok, protože Merkelová ještě před imigrační vlnou přiznala vážné problémy s imigranty, kteří už tehdy v Německu byli. Co ji přimělo změnit názor, není jasné.
Turecký se prezident Erdogan se v roce 2016 s Merkelovou dohodl, že imigrantům zavře hranice z Turecka. To teď zrušil, aby získal silnější postavení při vyjednávání o územích Sýrii, na které si dělá nárok.
Během imigrantské vlny přišlo od roku 2014 dosud odhadem přes pět milionů migrantů.
Nepřehlédněte:
