Státníci, objímají se v Polsku u příležitosti začátku II. světové války, pláčou sice pěkně, ale nejen na špatném hrobě, ale i v nesprávnou dobu. Válka začala o půl roku dříve a nebylo to v Polsku, ale v Československu.
Může to působit dojmem, že v rámci akce “Zusammen přepisujeme dějiny” tak považují přítomní státníci německé napadení Čech a Moravy v březnu 1939 jako zcela marginální událost II. světové války.
Jako by okupace Československa byla jen drobnou epizodou a žádný protektorát v podstatě ani nebyl. Proto vlastně ani nemohlo být žádné osvobození a maršál Koněv byl jen jakýsi divný patron v uniformě, který se na konci války skok stavil v Berlíně a v Praze teď překáží jeho pomník a deska.
Jediný rozdíl od Polska byl ten, že při vpádu německých vojsk nedošlo k vraždám ani bombardování.
Začátek II. světové přitom lze přitom symbolicky určit na minutu přesně: 15. března 1939 v 19 hodin kdy vstoupil německý vůdce Adolf Hitler na Pražský hrad. Hradní stráž vystřídali příslušníci jednotek SS.
“Československo je uměle vytvořený stát, historicky vytrhující české země z životního prostoru německého národa, vnitřně neschopný existovat a představující ohnisko nestability, ohrožující evropský mír”.
Tak znělo stanovisko Německa, které ve dnech 14. – 16. března 1939 obsadilo naše území a vytvořilo zde protektorát Čecha a Moravy. Ten de facto skončil a 9. května 1939 osvobozením Rudou armádou.
Mezitím padlo v důsledku německého plánu na podrobení světa 72 milionů lidí, z toho 365 tisíc Čechoslováků.
Co se nyní odehrává v Polsku, kde se bratrsky objímají stovky státníků celého světa? Na akci je i německá kancléřka a prezident, kteří svorně litují. Rusko v rámci akce “Zusammen přepisujeme dějiny” nepozvali.
Oficiálně jde o připomínkovou akci k 80. výročí začátku II. světové války. Ve skutečnosti je to však soukromá polská akce, připomínající jednu z mnoha etap II. světové války.
Skutečný začátek II. světové války 15. března 1939 si připomněla v Praze na 80. výročí jen hrstka legionářů na několika malých, cudných pientních akcích.
Podstata přepisování historie je v zamlčování, rozmělňování a mlžení. Nezbývá než znovu a znovu opakovat doložitelná historická fakta a připomínat si větu: “Kdo si nepamatuje minulost, bude ji nucen prožít znovu.”