Osvobodila Prahu Antifa? Primátor Hřib přepisuje dějiny. Arogance, ze které mrazí. Fakta: „Prahu osvobodila Rudá armáda! Německé tanky rychle vyřídila!“ Dobová nahrávka Československého rozhlasu jako důkaz ZDE
Spory o opětovné umístění desky Osvobození na Staroměstskou radnici ukončil primátor Hřib (Piráti) s tím, že deska bude umístěna do muzea. Tento přístup primátora, mnohými považovaného za extrémistu, je třeba důrazně označit za nehorázný, agresivní a arogantní pokus o přepsání historie.
Místo dlouhých řečí si poslechněme dobovou nahrávku Československého rozhlasu z 9. května 1945, kde moderátor zachycuje magickou chvíli osvobození Prahy Rudou armádou.
Nahrávka zde (Hřibe, poslouchej). Zdroj: Archiv Československého rozhlasu.
Doslovný přepis: „V této chvíli osvobodila Prahu Rudá armáda. Na velkém prostranství Klárova, na náměstí jsou snad už poslední přemožené německé tanky. Slavná Rudá armáda velmi rychle a velmi účinně je vyřídila.“
Nahrávka od začátku zde:
Doslovný přepis: „Volá vás Praha, československá Praha! Hlásíme se z natáčecího vozu československého vysílače Praha. Jeli jsme právě klikatou silnicí shora od Hradu, silnící od Belvederu. Po levé ruce máme Klárov, po pravici Hradčany a dole před námi se otvírá město, jehož sláva se dotýká hvězd. V této chvíli osvobodila Prahu Rudá armáda. Na velkém prostranství Klárova, na náměstí jsou snad už poslední přemožené německé tanky. Slavná Rudá armáda velmi rychle a velmi účinně je vyřídila. Tanky jsou v plameni. Jsou tady četné a četné stopy po boji.“
Nebo celá nahrávka pro fajnšmekry (o délce 3 minuty) zde:
Lze jen těžko tvrdit, že očitý svědek, navíc redaktor Československého rozhlasu, v květnu 1945 šířil hoax.
Jde o zcela jasný a nevyvratitelný fakt: Prahu osvobodila Rudá armáda bleskovým úderem poté, co před ní většina Němců utekla. Praha byla těžce bojující ve výpadech proti prchajícím okupantům.
Hřib má mantru
Primátor Hřib opět arogantně zopakoval svou mantru, že na desce jsou chyby, že je tam lež.
Nahrávka Československého rozhlasu to jasně vyvrací. Onou Hřibovou námitkou je tvrzení, že je údajná lež, že: „Rudá armáda osvobodila Prahu bleskovým úderem.“
Je to pokrytecká záminka. Zopakujme větu z dokumentu (nahrávky): „V této chvíli osvobodila Prahu Rudá armáda. Na velkém prostranství Klárova, na náměstí jsou snad už poslední přemožené německé tanky. Slavná Rudá armáda velmi rychle a velmi účinně je vyřídila.“
Je nevyvratitelný fakt, že Němci prchali z Prahy před Rudou armádou. Je tedy úplně jedno, zda byl úder rychlý, pomalý, nebo dokonce nešlo ani o žádný úder, nebo jen trochu úder – to nechme historikům a muzeu.
Od rusofobního primátora Hřiba tak jde o jasnou záminku extremisticky smotat jasnou a doložitelnou historickou událost s následnou historickou etapou, která také podléhá ideologickému výkladu. Odstranění desky je úkon, který má mnohem více společného s hysterií, než s historií.
Jak už bývá u dezinformátorů zvykem, často si nechávají podpořit svou verzi (byť na první pohled hloupou a nesmyslnou) nějakým zdrojem – který této verzi vyhovuje. Když dva tvrdí stejný nesmysl, může to vypadat jako pravda.
Prapodivné verze kavárenských “historiků” o zásadní roli Vlasovců a nesmysl, že Němce vyhnali Pražané, vyvracet nebudeme. Raději se podívejte na video ZDE
Hřib na to má razítko
Hřib si vzal tentokrát na pomoc plukovníka Mgr. Aleše Knížka z Ústavu vojenské historie, který napsal řadu knih o válce. Ten dal Hřibovi na požádání papír razítkem: „Praha se svých Němců dokázala zbavit sama.“
Toto nehorázní tvrzení vyvolává mrazení v zádech.
Všechny dobové dokumenty potvrzují, že němečtí vojáci začali opouštět Prahu od začátku května, a to nejen nákladními automobily, nebo vlaky, ale také na lodích, nebo na kolech. Prostě jak to šlo.
Pražské povstání vypuklo až 5. května. Byl to útok na prchající Němce, kteří doufali, že uniknou sovětskému zajetí. Při hluboké úctě k povstalcům: Zloba k německým okupantům musela být obrovská, ale bohužel – prchající Němci se bránili a mstili. Masakrovali nejen povstalce, ale i celé rodiny, čekající v bytech a ve sklepích na vytoužený konec války. Zde byla platná role Vlasovců (skupiny bývalých vojáků Rudé armády, kteří bojovali na straně Němců). Tato role je však okrajová.
Právem tak mají hrdinové Pražského povstání také svou desku na Staroměstské radnici. Ta byla po opravách v roce 2018 na rozdíl od desky Osvobození vrácena na své místo.
Tvrzení, že německé okupanty vyhnali Pražané, je však nehorázné, obludné, děsí a odpuzuje svou arogancí. Je ze stejného pytle jako vysvětlující tabulky u sochy maršála Koněva v Praze 6, jejichž text je z oblasti konspiračních teorií.
Žertovná Koláž: Hřib byl u všeho. Posílejte podobné koláže na adresu af24@seznam.cz
Základní rámec osvobození Prahy byl dán na Jaltské konferenci v únoru 1945, kde se tzv. „Vítězné mocnosti“ dohodly, jaké bude poválečné uspořádání Evropy. Prahu zkrátka musela osvobodit Rudá armáda, tak se se Sovětským svazem dohodly USA a Velká Británie. Spekulace o tom, „kdo by byl kde dřív“, nebo “co by bylo lepší” jsou proto zcela zbytečné.
Klíčovými slovy jsou zde: Úcta a Pokora.
A nabízí se citát: “Ti, kdo si nepamatují historii, jsou odsouzeni prožít ji znovu.”
Hřib má problém
Samozřejmě: Je třeba se ostře vymezit proti zásahu vojsk Varšavské smlouvy pod taktovkou Sovětského svazu v srpnu 1968.
Jde však o dvě různé historické situace. Jedna z roku 1945 a druhá z roku 1968. Nelze je smíchat v jednu a současně odhodit do propadliště zapomnění, že ve válce rozpoutané Německem přišlo o život 365 tisíc Čechoslováků, lidé byli mučeni, biti, zabíjeni v koncentračních táborech.
Hitler byl čiré zlo. V boji proti němu přišlo o život 30 milionů Sovětů, zdaleka nejvíc ze všech států (Američanů například cca stejně jako Čechů).
Desku Osvobození je rozhodně nutno se vší parádou a důstojně vrátit na její místo na Staroměstské radnici a omluvit se ruské ambasádě za průtahy a aroganci primátora Hřiba.
Pokud se tak nestane, je třeba se připravit na to, že se přepisování historie stane normou. Že se můžeme brzy dozvědět, že Prahu osvobodili Američané, nebo dokonce bojové jednotky Antifa.
Poznámka:
Pokusy o přepisování historie z pozice pražského magistrátu jsou zaznamenány například v případě německého „primátora“ Josepha Fitznera, který byl u vesla celou válku až do jejího konce. Tento nadšený nacista byl původně historikem a soustředil se na přepisování československých dějin. Vycházel z předpokladu, že všechny velké české úspěchy jsou vlastně německé, že si je Češi přivlastnili. Karel IV. například v tomto výkladu není král český, ale především německý.
