Nehorázné! Evropská komise představila šílený plán na nové, drsnější migrační kvóty. “Vnutíme vám je silou”, řve mezi řádky. Říkají tomu “Povinná solidarita”. Nechutné triky s platbou za jednoho migranta.
Zabalili to do cukrové vaty, ale jádro je tvrdší než kokosový ořech: “Budete poslouchat, nebo vám vnutíme migranty silou.” Evropská komise ukázala přelomový plán na kvóty pro přerozdělení milionu migrantů z uprchlických táborů a dalších čtyř milionů, které se do Evropy tlačí z Turecka. “Je to nehorázná drzost,” hodnotí tento plán deník Arfa.cz a vysvětluje proč.
Stručně řečeno jde o tohle: “Buď si rozeberete migranty dobrovolně, nebo vám je rozdělíme silou” a “Určíme vám kvóty, tedy počet migrantů, které musíte přijmout”.
Jádro dokumentu je mazaně skryto ve dvou odstavcích migrantského paktu EK: Jsou to “Krizové situace” a “Povinné přebírání”. Jinak se tváří velmi mile – a tím dělá ze čtenářů (z členských států) úplné idioty.
Plán nového azylového a migračního systému představila Evropská Komise mise včera. Je tvrdší variantou předchozího plánu, který selhal. Nový plán si pochvaluje například německá kancléřka Merkelová, která nese na migrační vlně přímou vinu.
Čtyři cíle, my jsme jedním z nich
Odhodlání komise prosadit svůj nový plán je obrovské – a míří především proti České republice, Polsku, Maďarsku a Slovensku, tedy zemím, které odmítají přijímat migranty. Vedení EU si ani nepřipouští, že by se tyto země nepodvolily.
„Není otázkou, zda by se měly členské státy zapojit, ale jak to udělají,“ prohlásila nesmlouvavě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Tresty za nezapojení nebyly v plánu specifikovány. Státy, které migranty nepřijmou, budou čelit soudním řízením a vysokým pokutám.
Evropská komise představuje svůj migrační plán v naprosto zoufalé situaci. Německý projekt Evropské unie se topí v gigantických dluzích, řeší největší iluzorní pandemii v dějinách, důvěra v tuto instituci je v troskách. Do toho hrozí válka Řecka s Tureckem – a rozpad NATO.
Proč právě teď?
Proč právě teď? Migrační plán přichází v době, kdy největší uprchlický tábor světa na řeckém ostrově Lesbos shořel na popel. Podle řecké policie mají požár na svědomí neziskové organizace (placené Evropskou unií), působící v táborech. Celé to vypadá jako obludná mediální příprava na zveřejnění migračního plánu.
U italských břehů přistává jedna loď plná migrantů za druhou, neziskové organizace jsou aktivnější, než kdy předtím. Od roku 2015 takto dostaly do Evropy více než milion migrantů (celkem až pět milionů).
Načasování paktu je nechutné také z pohledu dluhů: Evropské státy mají oslabené ekonomiky a jsou zadlužené nejvíc v historii. Evropská komise doufá, že takto zbídačené státy bude moci snadno ovládat pomocí biče peněz.
Do země původu? Lež jako věž
Předchozí systém povinných kvót spolu s Českem odmítlo také Polsko a Maďarsko. Lze předpokládat, že se pokusí na svém stanovisku trvat. Zda vydrží, je ovšem otázka – a tlak bude obrovský.
Návrh Evropské komise je nechutně lstivě formulován jako “možnost států si vybrat, zda si migranta nechat, nebo ho poslat zpátky do země původu.”
Je to samozřejmě lež jako věž.
O co vlastně jde?
Záměrem Německa (EU) není migranty vracet do země původu. Záměrem je nevratná proměna demografie Evropy a změna voličského složení – a Německo je pouhým nástrojem. Ten plán je mnohem širší a přesahuje pouhou migraci.
Součástí tohoto globálního plánu je také uměle vyvolaná pandemická krize, a cílem proměna ekonomik, změna funkce peněz, větší kontrola občanů, změna společenské struktury (komunity), odklon od ropy atd…
Pasti a vějičky
Hlavní (a jediná) vějička je tato: Za každého přijatého migranta dostane ta která země 10 tisíc eur (270 tisíc korun). Pokud migranta odmítne, musí na své náklady zařídit jeho návrat do země původu. Volba je to ale jen zdánlivá – a ve skutečnosti tu žádná není.
Peníze za přijatého migranta (270 tisíc korun) skončí v neziskovém sektoru, který dostane azylanta na starosti, aby ho integroval do občanské společnosti. Tím se posílí již nyní mohutný finanční mechanismus neziskového sektoru v dané členské zemi.
Migrantské tábory v ČR
Pokud by bylo rozhodnuto o odeslání migranta do země původu, zaplatili byl daňoví poplatníci daného státu EU veškeré náklady spojené s návratem. Jenže, to má jeden zásadní háček. Podle mezinárodní zákonů nelze vrátit migranta do země původu, pokud mu tam hrozí nebezpečí, týrání, mučení, genocida atd.
V Itálii je mimo jiné půl milionu migrantů z Libye, což je země zmítaná občanskou válkou a podle zákonů a mezinárodních smluv není možné do takové země migranty vracet, protože jim tam hrozí smrt. Migrantovi tedy stačí hodit dokumenty do moře a říci: “Uprchl jsem z Libye”.
Migrant se tak nestane azylantem v Evropské unii, ale jakýmsi “strpěncem”. Dojde přesně k tomu, co již od roku 2015 vidíme v uprchlických táborech v Řecku a v Itálii.
Povinná solidarita: Termín z pekla
Nový nárh zavádí termín “povinná solidarita“. Evropská komise chce v jejím rámci vnutit členské zemi počet běženců určený na základě výkonu ekonomiky a velikosti populace.
Tvrdé jádro návrhu najdeme ve dvou odstavcích. První se jmenuje “Krizové situace”, druhý “Povinné přebírání”.
Krizové situace
“Pokud budou do Evropy proudit statisíce uprchlíků s právem na azyl a země si je nedokážou rozebrat dobrovolně, přijde nejprve na řadu vyjednávání. V něm se budou moci státy zavázat k přijetí dalších běženců, aby se podařilo rozdělit více než 70 procent celkového počtu. Pakliže se to nepovede, bude moci komise přidělit jednotlivým státům určité množství z nerozdělených lidí.”
Tak je uvedeno v dokumentu Evropské komise. Jinými slovy: “Když nerozeberete migranty dobrovolně, rozdělíme vám je silou.”
Slovník EK je přímo odporný, jen si to vychutnejte: “…pokud si je země nedokážou rozebrat dobrovolně, přijde nejprve na řadu vyjednávání. V něm se budou moci státy zavázat k přijetí dalších běženců…”
Povinné přebírání
“Komise bude v nouzové situaci vypočítávat, kolika uprchlíků by se jednotlivé státy mohly ujmout, podle výše jejich hrubého domácího produktu a počtu obyvatel. Každoročně tímto způsobem stanoví potenciální maximální podíl každé země a v případě krize bude moci členskému státu nařídit přijetí nejvýše poloviny z tohoto počtu lidí.”
Tak je uvedeno v dokumentu Eropské komise. Jinými slovy: “Určíme vám kvóty.”
Kam to povede?
Německý projekt Evropské unie je před krachem. To ovšem neznamená, že z jeho popela nepovstane Čtvrtá říše – silnější než kdy předtím.
Paralelně probíhá tlak na vnitropolickou situaci v “problémových zemích” jako je České republika. Obrovský tlak na ANO premiéra Babiše je jen zdánlivý – pák je dost, ale pro Německo (EU) by ale bylo jednodušší, aby byl u vesla někdo jiný, poslušnější (tzv. Demoblok).
Významou roli německých plánech hraje Pirátská strana, která je českou alternativou německých Zelených. Tito “Evropajugend” jsou mladou gardou, svazáky v Česku ve službách Německa.
Otta z Bergova
