Ne, to není vtip: Dnes je den Svaté Korony. A tato světice – což také není vtip – je patronkou proti epidemiím a je po ní pojmenována vesnice Korona. Jak se ve Staré Bělé se modlí k jejím ostatkům
Roztrhli jí mezi palmami. Kéž by to bylo tak snadné. Katolická církev uctívá svátek Svaté Korony právě dnes, tedy 14. května. Její ostatky jsou v kostele ve Staré Bělé, kam se k nim farář denně modlí.
Legenda s palmami
Korona byla mladá žena římského vojáka Viktora, křesťana. Nejdřív popravili Římané jeho, pak Koronu, a to mimořádně krutým způsobem: roztrhli ji mezi dvěma palmami, tak že je nejdřív ohnuli a pak ji k nim přivázali a palmy odpružili.
Před smrtí řekla císaři: „Dali mi jméno Korona a ty chceš, abych byla zbavena své koruny?“ Stalo se v 1. století v současné Sýrii.
V rakouské vesnici St. Corona am Schöpfl jako mučednice uctívána v barokním poutním kostele.
Relikvie ve Staré Bělé
Z Blízkého východu se legenda o Koroně dostala do Itálie, tak jí vykopali a převezli do Itálie. V roce 997 nechal přenést německý císař Otto III. její relikvie do Cách a ve 14. století je císař Karel IV. nechal umístit do chrámu sv. Víta v Praze.
Z tohoto období pocházejí i první důkazy o uctívání této světice v Bavorsku, České republice a Dolním Rakousku. Tam a v některých dalších oblastech světa je Korona uctívána jako patronka, která chrání nejen před epidemiemi a nepřízní počasí, ale je také symbolem vytrvalosti ve víře.
Ostatky Svaté Korony byly z chrámu sv. Víta převezeny do ostravské farnosti Stará Bělá. Farář kostela sv. Jana Nepomuckého se teď k mučednici každý den modlí, aby šíření nákazy zastavila.
„Ostatky jsou uloženy přímo uprostřed oltáře. Je tady takový zabetonovaný čtverec a pak je tam ještě menší, který se dá vytáhnout,“ ukazuje důmyslně ukrytou schránku farář Bohuslav Novák.
Korona dala jméno české minci koruna?
Název: „Corona“ je latinské slovo pro korunu nebo věnec. Koronavirus Sars-CoV-2 nezískal své jméno nikoliv od svaté Korony, ale od vědců, kteří ho zkoumali pod mikroskopem: Název je způsoben charakteristickým kruhovým vzhledem koronavirů.
Tradice zahrnují například každoroční poutě sv. Korony v Dolním Rakousku. Zde byla v roce 1504 v malém městečku St. Corona am Wechsel nalezena v dutém kmeni lipového stromu malá soška sv. Korony, a tak na památku této události byla na tomto místě postavena kaple.
Kult této světice je znám i v jiných částech Rakouska, také ve Vídni, kde je lékárna sv. Korony. Mince ražené rakouskou mincovnou v letech 1892-1924 se nazývaly „korunami“ prý na památku světice. Sv. Korona je také patronkou dobré investice, lovců pokladů a hráčů loterií.
