Skandální případ hraběte Walderodeho, který získal od českého státu zpátky majetek odhadem za 3 miliardy korun, bledne vedle obrovského majetku, který požaduje rod Lichtenštejnů. Jde o největší majetkové nároky ze všech šlechtických rodů v České republice.
Lichtenštejnové nyní větří šanci. Podali sérii žalob u 26 českých soudů po celé zemi. Eskalují tlak. Žádají urychlené vydání “svých” nemovitostí. Šlo by o obrovský vlastnický zásah do majetkové struktury země. Rod tvrdí, že s Němci za války nekolaboroval. Poválečné soudy však došly k opačnému závěru. Z historického pohledu Lichtenštejnové uloupili některé majetky po bitvě na Bílé hoře českým šlechticům.
Lichtenštejnové si nárokují v České republice území pětkrát větší než je rozloha dnešního Lichtenšteinska, kde sídlí. Z dlouhé řad zámků jmenujme například Lednice, Valtice a Břeclav. Celkově jde o území takřka 700 km čtverečních. Cena je obtížně vyčíslitelná, ale odhaduje se na přibližně 10 miliard korun.
Diplomatické styky České republiky s Lichtenštejnskem byly právě kvůli obrovskému majetku na bodu mrazu, když Česká republika nechtěla uznat Lichtenštejnsko jako stát. Diplomatické styky byly navázány až v roce 2009.
Kauza je doprovázena silným mediálním tlakem, za hlavního tahouna zájmů Lichtenštejnů v České republice je považován kníže Karel Schwarzenberg, mediální dům Economia jeho spojence, miliardáře Zdeňka Bakaly (Hospodářské noviny a týdeníků Respekt, Ekonom a další) a na něj napojená Česká televize a mimo jiné i časopis Reflex.
Stejná skupina mediální skupina je propagátorem protivládních demonstrací, pořádaných agenturou Milion chvilek pro demokracii. Podle mnohých pozorovatelů je majetek Lichtenštejnů hlavním důvodem “vzpoury ulice” proti premiérovi Andreji Babišovi, který považuje otázku Benešových dekretů za uzavřenou. Stejně tak prezident Miloš Zeman. Podle globálního plánu by měli být nahrazeni někým jiným, tvárnějším a otevřenějším vůči nárokům Lichtenštejnů a sudetských Němců.
„Pokud vím, tak všichni tito šlechticové německého původu kolaborovali s nacisty,“ řekl k tomu pře pár dny prezident Miloš Zeman při pravidelném Týden s prezidentem na TV Barrandov. Toto stanovisko se plně kryje s výroky poválečných soudů, které se kromě dokumentů mohly opřít i o výpovědi očitých svědků.
Rod má velké zastání v Sudetoněmeckém lansmanšaftu. Jeho mluvčí Horst Posselt nedávno prohlásil, že by měl nynější hlavní představitel Lichtenštejnů Hans Adam II. obdržet cenu Karla IV. Hans Adam Lichtenštejn je považován za nejbohatšího evropského šlechtice s odhadovaným majetkem 100 miliard korun. Lichtenštejnové vlastní v Rakousku asi 150 km čtverčních pozemků. To je zhruba pětina toho, co požadují po České republice.
Rod Lichtenštejnů tlačí na český stát stále silněji a v českým médiích se objevují titulky jako: “Ze jim s Českým státem dochází trpělivost”.
Lichtenšteinům byl zabaven majetek podobně jako hraběti Walderodemu na základě Benšových dekretů v roce 1945 na základě Postupimských a Pařížských dohod. Za 2.světové války patřil rod podle mnoha historiků k antičeskoslovenské německé menšině, která přispěla k zničení našeho demokratického státu.
Jde o obrovské území o rozloze takřka 700 km čtverečních s nejméně 12 zámky a hrady a desítkami různých statků a usedlostí většinou na Moravě. Mezi nejznámější zámky patří Břeclav, Lednice a Valtice, ale dále také Bučovice, Krnov, Šternberk, Moravská Třebová, Úsov, Zábřeh, Plumlov, Lanškroun, Velké Losiny a další.
Rod Lichtenštejnů se začal s českým státem soudit již po změně poměrů roku 1989. České soudy se stavěl zpočátku odmítavě, ale díky případu Walderode nyní došlo ke změně kurzu.
Jablonecký soudce Jaroslav Kneř nastavil trend, kdy se z Benešových dekretů stávají cáry papíru. “Z provedených důkazů nelze dovodit, že by se hrabě Walderode za války jakkoliv provinil vůči československému státu. Tím byla základní restituční podmínka splněna,” uvedl jablonecký soudce v roce 2015.
Do doby přitom byla situace přesně opačná: Nárokující museli dokazovat, že nebyli kolaboranty. Tímto trikem, k němuž bezesporu dochází na základě nadnárodního tlaku, může Český stát přijít majetek v řídech o desítek miliard korun.
Nároky Lichtenštejnů brání výstavbě Pražského okruhu ZDE
Historicky nejvýznamnější představitel rodu, rakouský šlechtic Karel Lichtenstein, byl totiž po bitvě na Bílé hoře (1620) pověřen násilnou konfiskací šlechtického majetku . Tímto způsobem přišel k obrovskému jmění. Slavnostně se též zúčastnil popravy vůdců povstání na Staroměstském náměstí (1621).
V křiku po navrácení majetku zaniká fakt, že nehledě na Benešovy dekrety dluží Německo za válečné reparace Česku 15 bilionů korun v dnešní měně. Kdyby nám platilo Německo ročně 150 miliard korun, je tato částka zaplacena za 100 let.