Všechna čest! Šéf ČSSD Jan Hamáček propásl životní šanci, kdy mohl zabít dvě mouchy jednou ranou a elegantně vyhrát celou partii. Tedy tu svou partii, ne tu úplně celou. Tu plně ovládá prezident Zeman a nezadržitelně míří k ovládnutí strany ČSSD, kterou kdysi stvořil a dovedl k výšinám.
Jak již uvedl portál Argumenty a Fakta Hamáček měl unikátní příležitost včera v Lánech políbit prsten a odejít jako vítěz ZDE. Hamáček však prsten jen tak ofuněl, možná trochu ožužlal… a pak končil v slzách. Vždyť on se ani nepokusil chytat nějaké mouchy. Kdyby aspoň promáchl! On tam jen tak seděl, civěl a připravoval se na to, aby se nerozplakal v přímém přenosu.
Mělo to vypadat takto: „S prezidentem jsem se dohodl, že ministra Staňka odvoláme, až pokud se prokáže, že jím odvolaný ředitel Národní galerie ukradl, nebo neukradl milion korun. To je moje rozhodnutí. A vy to respektujte, nebo ne, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat.“
Místo toho Hamáček fňukal, že neví, co dál a že svolá sněm. Na tom sněmu bude odstřelen. K moci se dostane křídlo Milana Chovance, které udělá přesně to, co měl Hamáček udělat už dávno: Přimkne se k prezidentovi Zemanovi.
Po pohledu na kariéru bývalého ministra vnitra Milana Chovance je celkem jasné, kdo Hamáčka do této prekérní situace navrtal. Špek, na který Hamáček skočil je tento: “Přece si, Honzo, nenecháš tím ovarem, který porušuje ústavu, diktovat, jaké chceš mít ve vládě ministry!”
Ve skutečnosti neměl Hamáček žádný manévrovací prostor – buď políbit prsten a ukázat svaly, nebo odejít jako “slabý, zneuznaný demokrat”. Pane prezidente, tleskáme.
Zemanův další tah
Nevyužít obrovské popularity prezidenta Zemana (polovina voličů) by mohl jen hlupák, a tím, jak se zdá, Hamáček je. Chovanec jím není. Další kroky jsou celkem nasnadě. Žádné předčasné volby nebudou, Chovanec se z postu šéfa ČSSD se Zemanem dohodne – a třeba i na tom, že ministra kultury nakonec odvolají (i když o tom redakce AF dost pochybuje).
Každopádně cenou za podporu prezidenta Zemana bude absolutní loajalita. Prezident Zeman tak z této zdánlivě nepřehledné situace vyjde jako absolutní vítěz – a jeho sbírka motýlů bude kompletní.
Zeman na konci této šarády bude mít pod kontrolou nejsilnější stranu hnutí ANO, strategické ČSSD, komunisty a SPD. Když to přepočteme na mandáty, je to 127 křesel ze sněmovny, která jich má 200. Plus možná nějací odpadlíci z ODS. Plus možná Lidovci, kteří se vždy manévrují směrem ke středu. Tomu se říká „landslide“, tedy česky „vyhrát na celé čáře“.
Partie, kterou tu Miloš Zeman rozehrál je brilantní a je opravdu škoda, že mu za čtyři roky skončí volební mandát. Je to radost sledovat. Již nyní je však jasné, že státník Zemanova kalibru odejde jen tak a nenechá nějaká odkaz v podobě perfektně připravené budoucnosti.
I v rámci nyní probíhající dílčí pidipartie na této pidišachovnici (piškvorky?) si Zeman již nyní připravuje svého nástupce, kterému předá v roce 2023 hlavní šachovnici této nekonečné partie ve vyhraném postavení.
Kdo jím bude? Sázkou na jistotu by byl Václav Klaus starší, kterému však bude v době voleb 82 let. Pak tu máme jeho syna, k němuž zatím mnohé směřuje.
Je ale jasné, že prezident Miloš Zeman už to jméno zná.
