KOMENTÁŘ. To je lapálie! Evropská komise jen pár hodin před ukončením svého mandátu vydala zprávu, o které musela vědět, že českému premiérovi Babišovi zásadně zkomplikuje život. Proto je třeba se zeptat, proč se tak stalo na poslední chvíli – a položit si základní otázku, tedy – Cui bono, komu to prospělo?
Česká opozice a na ní napojená média po krachu svého virtuálního projektu Čapí hnízdo nutně potřebovala hůl – a kromě Babišova údajného střetu zájmů široko daleko nic. Rozhodnutí Evropské komise se tak dalo snadno předvídat.
Evropská komise rozhodla o této zásadní věci doslova na odchodu a důvod může být ten, že nová Evropská komise (od 1. 12.) má jako místopředsedkyni Věru Jourovou (ANO), tedy stranickou kolegyni a podřízenou Andreje Babiše. Jakékoli kroky proti českému premiérovi by se pak prosazovaly mnohem obtížněji.
Otázka “střetu zájmů” je v tomto případě pokusem o výklad velmi specifického českého zákona, který byl ušit na míru právě Babišovi. Lex Babiš je samého začátku nesmyslný a podle mnoha odborníků protiústavní. Pokud by měl být dodržován důsledně, nebyla by v parlamentu ani noha, protože ve střetu zájmu je podle něj v podstatě úplně každý politik, který někdy pracoval.
Jediným možným přístupem Evropské komise ke kauze Babiš by tak bylo, aby celou ji odložila, resp. zametla pod koberec jako úplně nesmyslnou, politicky motivovanou a jasně spadající do výlučné kompetence České republiky.
Proč se tak nestalo?
Chobotnice Evropy
Evropská komise je evropský řídící orgán, do kterého proniká vliv politických stran s nadnárodním přesahem – jako jsou třeba Piráti, kteří jsou součástí nejen Pirátské internacionály (založené v Bruselu), ale také součástí radikálně liberálního proudu, jehož tahouny jsou němečtí Zelení – s velkým vlivem na chod orgánů EU.
Tento nadnárodní přesah se týká všech politických stran, ale mnohé nasvědčuje tomu, že Babišův problém je hlavně práce Pirátů.
Není přesně jasné, kudy se to podařilo prosadit. Jasné však je, že je to výsledek politického tlaku, protože sama podstata stížnosti je úplně nesmyslná, vždyť i v samotných orgánech EU jsou desítky politiků, spolupracujících, nebo vlastních firmy, které pobírají dotace.
A tím se dostáváme k základní otázce Cui bono, tedy komu to prospělo.
Odpověď je na první pohled jednoduchá: Opozici, kterou tvoří v podstatě stejná parta, která vymyslela a prosadila nesmyslný zákon Lex Babiš. Tedy dnes: ODS, ČSSD, Piráti, STAN, TOP09 a KDU-ČSL. Jenže to není všechno.
Pryč s ním, je málo horlivý
Evropská komise má ambici být jakousi evropskou vládou a na konci tohoto procesu jsou lokální vlády jako stafáž. Nejsnažší je představit si to tak, že ve školních třídách bude nad katedrou viset obraz prezidenta ČR Miloše Zemana a vedle něj obraz prezidentky Evropy Uršuly von der Leyen. Cílem Německa (Evropy) je, aby tam v budoucnu visela jen ta Uršula.
Problémem snah Německa (a zatím ještě Francie, která hraje roli užitečného idiota) začíná být Visegrádská skupina a jakákoli záminka na její oslabení se hodí. Oslabení nebo pád Babiše je současně oslabením Visegrádské skupiny. Německo (a spol) nepotřebuje opozici, nechce ji (viz Německo 30. let).
Německo nemá rádo země, v jejichž čele stojí nedostatečně loajální premiér, mnohem raději má premiéry, kteří nosí “švestičky z vlastní zahrádky”. Tedy – Eurohujery.
Takže odpověď Cui bono je: Německo (EU) a opozice ČR.
Milion chvilek: Jako v Hong Kongu
Teď ještě: Co dál? Na internetu už probublávají první výzvy aktivity Milion chvilek: “Pojďme do toho! Ale ne jako občasný festival, ale non stop! Vyjděme do ulic jako v Hong Kongu, Chile, nebo Libanonu!”
Ano, přesně to se chystá.
Německo (a užiteční idioti) nechce v čele zemí politiky, kteří tvrdošíjně lpí na nějakých “zbytečných” a “dávno přežitých” zákonech, jako jsou třeba Benešovy dekrety. Buď je třeba tyto zpátečníky vyměnit, nebo to prostě zařídit tak, aby byly evropské zákony nadřízené všem a bez ohledu na lokální politické zájmy.
Každé nařízení, které se Německu (a spol) podaří prosadit navzdory zákonům té které země, se počítá. Každý průnik za hradby je gut – a kauza Babišova údajného střetu zájmů je velmi vhodné beranidlo.
Premiér Babiš v reakci na audit prohlásil, že ho rozhodnutí Evropské komise nezajímá, protože to pro něj není dostatečná autorita. Vida! Tak to se ještě uvidí! Ve volbách, tedy fujtajbl hurá demokraticky, půjde Babiš sestřelit jen těžko. Ať tedy rozhodne ulice!
Zkušenost praví, že dělat revoluci o Vánocích je ztráta času.
Čeká nás tedy horký leden… a možná i Vítězný únor!
Sázková kancelář A&F: Do roka tu máme nový audit, podle kterého Babiš ve střetu zájmů není. Díky, Věro. Kurz: 8:10
