“Kroky vedení Prahy se dotkly citů čínského lidu”, uvedlo čínské ministerstvo zahraničí. Může to působit směšně, ale ve skutečnosti je řeč o škodě v řádech desítek miliard korun.
Totéž se týká i Ruska, které s velkým smutkem sleduje arogantní kroky pražských Gauleiterů kolem symbolů osvobození Prahy Rudou armádou.
Primátor Hřib (Piráti) vstoupí do dějin jako muž jedné věty. Ta věta zní: „Praha v souladu s vládou ČR nadále uznává politiku jedné Číny, stejně jako uznává Tchaj-wan jako nedílnou součást čínského území“.
Rada hlavního města před pár dny vypověděla smlouvu s Pekingem kvůli údajné nadbytečnosti této věty. Zdá se, že otázka nadbytečnosti je opravdu místě.
Tato věta o Tchaj-wanu, odkazující na událost starou 70 let, a otázka Tibetu, jsou základními podmínkami pro dobré vztahy se zemí, která má takřka 1,5 miliardy obyvatel a platí za nejmocnější na světě. Se zemí, jejíž vnitřní struktura je natolik rozmanitá, dynamická a spletitá, že jakákoli paušalizace je na hranici arogance.
Celé je to vlastně schopnosti vedení Prahy vyrovnat se s nečekaně štědrou přízní voličů a o jeho ochotě respektovat oficiální pozici české zahraniční politiky. A ta pozice je u České republiky stejná jako u drtivé většiny států celého světa: S Čínou je třeba vycházet po dobrém. V Praze jako by vznikl jakýsi ostrůvek nenávisti uprostřed Evropy, který se mimo jiné vyznačuje pýchou.
Platí zde poučka, kterou dobře známe z médií: Nic není vrtkavější, než přízeň čtenáře.
Situace působí dojmem, že si vedení Prahy samo vytvořilo problém a pak ho řešilo pod vlajkou ideologie, usilující o přízeň těch, kteří “nemají rádi Číňany a Rusy” – a potažmo prezidenta Zemana.
Tento přístup ostře kontrastuje se skutečnými problémy, které město má, a je krátkodechý. Ztráty budou nesrovnatelně větší, než krátkodobý zisk.
“Když pan primátor Hřib škodí jenom Praze, je to věc jeho a pražanů. V tomto případě škodí celé České republice,” shrnul nedůstojnou situaci prezident Miloš Zeman.
Nejčtenější český deník Blesk spočítal škody způsobené primátorem Hřibem na 60 miliard korun v podobě neuskutečněných investic, problémů českých firem, usilujících o vstup na čínský trh, nebo těch, které už na něm působí, omezením kulturní výměny a podobně.
Peking mimo jiné zrušil leteckou linku, kterou měl letos zavést do Prahy. Linka měla začít fungovat mezi městem Šen-čen a Prahou, ale čínské úřady její spuštění zastavily. Šen-čen je superbohaté centrum na jihu Číny, kde sídlí například mnoho významných společností např. Huawei nebo TP-Link, které se zabývají výrobou elektroniky. Je to jedno z největších měst v Číně a jedno z nejrychleji rostoucích na světě.
Tento krok může být symbolickou předzvěstí kroků dalších.
Reakce primátora Hřiba na čínské odvetné kroky je děsivá. „Čína by se měla více soustředit na dodržení předchozích slibů investic,” napsal na Twitter.
Za mimořádně odpudivé lze považovat pokus o odlákání pozornosti jakousi pandou, která měla být v rámci spolupráce dovezena z Číny do pražské zoo. Nakonec panda nebude, z čehož vedení Prahy viní v jakési psychadelické smyčce prezidenta Zemana.
Panda zde hraje roli “červeného slanečka“. Zdá se, že se budou množit.