Chmurně k urně. Takhle vypadá revoluce? Je libo masáž, nebo stačí proplesknout? Brexit jako strašák eurohujerů. A kvóty budou? Občané druhé kategorie jsou taky lidi.
Volby do Evropského parlamentu v Česku proběhnou v pátek 24. května (14:00–22:00) a v sobotu 25. května (8:00–14:00). Výsledky budou oznámeny v neděli 26. května ve 23:00 po uzavření všech volebních místností v EU.
Půjde o volby historické, které se mohou stát revolucí proti Evropské unii, nadvládě Německa, politice migrace a “politické korektnosti”. Nebo mohou naopak zakonzervovat současný stav.
Dochází k nové polarizaci, když místo dělení na pravice – levice je nově na jedné misce vah proevropský a na druhé euroskeptický postoj. S tím se mění i pohled na Rusko, když ubývá těch, kteří je považují za nepřítele.
Někteří hovoří o boji o “duši” Evropy, jiní (například Stephen Bannon, stratég Donalda Trumpa, který se teď pokouší „trumpizovat“ i Evropu, doufá, že eurovolby přinesou „zemětřesení“, jež vynese do popředí odpůrce Unie.)
V posledních 40 letech ovládala unijní parlament obvykle velká koalice pravicových lidovců a levicových socialistů. Jejích obliba však klesá a pokud budou chtít zůstat u vesla, budou muset přibrat liberální strany. Roste jim však silná protiváha a s ní i nervozita těchto tří prounijních sil.
Volby jsou v podstatě referendem o Evropské unii (což platí paradoxně především o Británii). Po celé Evropě výrazně posílily euroskeptické strany. Kromě Británie jsou tu rostoucí protiunijní síly ve Francii, Itálii, Nizozemí, Německu, samozřejmě Maďarsku a dalších zemích.
Zcela jistě jistě už dávno nejde o nějaké okrajové, či dokonce extremistické strany, jak se je snaží onálepkovat média, napojená na dosavadní rozložení sil. U nás je z euroskeptických stran neviditelnější SPD a komunisté, kteří ovšem v minulém období drželi v unijním paralementu basu.
Hlavními předvolebních tématy jsou:
1) Imigrace a kvóty (nevratné změny ve struktuře obyvatel “nové” Evropy)
2) Dvojí kvalita potravin (ČR jako země druhé kategorie)
3) Vůdčí role Německa, což mnohým připomíná čtvrtou říši včetně přebujelé byrokracie
4) Sílící neomarxistické tendence mimo jiné v podobě ultrafeminismu
5) Brexit, tedy odchod Británie z EU
Češi volí svých 21 zástupců do europarlamentu na další funkční období, které je pět let. Ti dosavadní hlasovali většinou pro kvóty, dvojí kvalitu potravin, LGTB komunitu a podobně.
Účast bývá zoufalá – kolem 20 procent, což svědčí o tom, že si lidé neuvědomují, že Evropský parlament je v podstatě nadřízený parlamentu České republiky. Jako by bohužel ani nešlo o programy, ale o jakýsi žebříček popularity.
Minule v eurovolbách uspělo ANO, které před pěti lety získalo 16,13 % hlasů. Těsně tehdy předstihlo koalici TOP 09 a STAN (15,95 %), třetí byla ČSSD (14,17 %) a všichni získali shodně čtyři křesla.
Obhajoba europoslaneckých křesel se očekává od lidovců (9,95 %) i komunistů (10,98 %), kteří mají tři europoslance, dva mandáty posledně získala ODS (7,67 %) a jedno křeslo obhajují i Svobodní (5,24 %). Podle průzkumů by měla uspět i SPD Tomia Okamury. Piráti v minulých volbách skončili pod pětiprocentní hranicí (4,78 %). Nyní očekávají nejméně dvakrát tolik.
